„Podívej, tady to jsem já,” s prstem zapíchnutým na pohádkovou postavičku se hrdě hlásí postarší žena. „A tady ta květinka, to jsi ty!” obrací se na vedle stojící ženu. „To snad není možné, já bych se již ani nepoznala.” Obě pak se zasněným pohledem vzpomínají: „To však bylo dávno, tak neskutečně dávno.”

Tak začala prohlídka fotografií z divadelních představení, činnosti tanečního, pěveckého a recitačního kroužku a souboru lidových tanců v letech od roku 1951 až 1962 z bohaté sbírky Jany Volfové, významné představitelky kulturního života ve městě.

V úvodní vernisáži se pak ujala slova dcera Jana Nagyová, která přiblížila veškeré kulturní dění těchto let:

„Jana Volfová od mládí zásluhou své matky výborně hrála na klavír, což u ní podnítilo zájem o další umělecké obory. Od roku 1951, kdy pracovala jako účetní, se začala věnovat práci s dětmi zaměstnanců. Její přirozené všestranné umělecké nadání ji přivedlo k organizování tanečního, pěveckého a recitačního kroužku, s kterými vystupovala i na veřejnosti. Zároveň spolupracovala s místním divadelním spolkem Vicena, kde se podílela na režii i choreografii jejich her.

Vzhledem k úspěšné činnosti s dětmi a mládeží se v roce 1956 stává ředitelkou Okresního pionýrského domu. Širší uplatnění kulturní práce nachází od roku 1961 v Okresním osvětovém domě, kde organizuje okresní soutěže mládeže i dospělých, festivaly sborového zpěvu, přehlídky dechových orchestrů, soutěže jednotlivců ve zpěvu tanečních písní Hledáme nové talenty.”

V závěru jako důkaz, že zasazené semínko lásky k umění má své následovníky, bylo vystoupení s písničkou a básničkou vnuček Rozárky a Anežky Nagyových. Energie, fantazie nápadů a úsilí babičky Jany Volfové vždy směřovalo k dětem a mladým lidem a sklízí výsledky této práce dodnes.

Poté se návštěvníci výstavy rozešli k zevrubné prohlídce bohatého programu života v městě Ústí nad Orlicí na přelomu let minulého století. Pamětníkům ožily vzpomínky na divadelní představení Babičky, pásma scének pohádkových bytostí princezen, cínových vojáčků, kolombíny a pierota či bubáků a hastrmanů. Přehlídku uzavírá přiloženým plakátem divadelní hra Zapadlí vlastenci.

V bohaté řadě fotografií pak pamětníci, kteří byli účastníky četných veřejných vystoupení, hledali své mladé postavičky na vánočních besídkách, divadelních estrádách či v baletu Z pohádky do pohádky.

Ještě bohatší výběr pak nacházeli na dalších dokumentech lidových tanců. Jana Volfová nezapřela ani svoji lásku k lidovým tradicím, literatuře a lidovým písničkám. V roce 1956 zakládá kroužek lidových tanců, s kterým se v roce 1960 účastní Soutěže tvořivosti mládeže a následně v roce 1962 vystoupení ve Strážnici a Popradu.

Tak končí připomínka dlouhých let aktivní činnosti a podílu na kulturním dění ve městě Jany Volfové, které osud vyměřil necelých 42 roků života, a dnes patří již k historickým osobnostem města Ústí nad Orlicí.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.