Jak si připravit v letním období nevšední zážitek, napovídá návštěva ústeckého muzea. Pro návod netřeba chodit daleko. Již v útlém dětství nabízejí dobrodružství tajemné pohádky a v dospívání se zatajeným dechem čtené příběhy Dona Quijota de la Mancha o jeho nerovném boji s fiktivním nepřítelem - větrnými mlýny.

Tím však idyla nekončí, nastupuje reálná představa obrazu krajiny Nizozemska. Okouzleni touto krásou se slovy básníka prochází návštěvník poznáním těchto unikátních staveb na našem území: Větrné mlýny s pozlátkem zašlých věků, dnes už se netočí, uplynul onen čas. Prach kryje žernovy, opuštěné jsou, tiché, lopatky stanuly, umlkl jejich hlas.

Další výklad autora výstavy Ing. Jana Doubka, největšího českého znalce větrných mlýnů, představuje jejich historii, podobu, zvláštnosti i strojní vybavení. Nezapomíná ani na postavení větrných mlynářů v tehdejší společnosti. Jeho podání přibližuje mlýny stojící, rozpadající se, ale i místa, kde jsou již jen jejich nepatrné zbytky.

Zmínky o nejstarších větrných mlýnech v Čechách jsou z roku 1277 z Kosmovy kroniky, kde jejich výskyt utvářel zejména obraz krajiny na Kroměřížsku.

Typické jsou však zejména pro Nizozemsko, jehož se staly symbolem. Byly stavěny za účelem odčerpávání vody a vysušování oblastí položených níže, než je hladina moře. Většinou jsou plně funkční, i když jsou uchovávány spíše z tradičních důvodů. Vesnička Kinderdijk je zařazena do světového dědictví UNESCO.

V naší zemi se používaly k úpravě vypěstovaného zrní a k tomuto účelu zůstaly hlavními zdroji do 19. století. Jejich výskyt byl závislý na vzdušném proudění, kdy tyto předpoklady byly dány především v oblasti Moravské brány.

Větrné mlýny se řadí mezi nejstarší technická zařízení. Výstava představuje jednotlivé součásti, kdy hlavní je větrná turbína, která dokáže přeměňovat větrnou energii na kinetickou. Typem je pak sloupová (německá) dřevěná stavba, kdy se celý mlýn natáčí proti směru větru podle svislé osy, tvořené pevným dřevěným sloupem a holandský většinou se zděnou stavbou na kruhovém půdoryse, kde se natáčí s vrtulí pouze střecha. Dále to jsou větrné mlýnky s turbínou a kompletní větrná čerpadla. Každý mlýn má svou minulost a někdy i dost dramatickou.

Poté následuje výčet nejzajímavějších v České republice. Např. větrný mlýn Skalička, 11 metrů vysoká dřevěná stavba, byl přeměněn na soukromé muzeum a nachází se v okrasném areálu, či spíše na dvorku se slepicemi u hospodářského stavení stojícím na jihovýchodním okraji obce Skalička (okres Přerov). Nejznámější je větrný mlýn z roku 1842 v Kuželově v okrese Hodonín. Dále to jsou mlýny v okresech Blansko, Vyškov, Břeclav, Kroměříž, Svitavy, Chrudim a dalších, v okrese Ústí nad Orlicí v obcích Domoradice, Sudslava, Voděrady a zaniklé čerpadlo ve Vysokém Mýtě.

Větrné mlýny mimo okrasy krajiny jsou významné technické památky a oblíbené turistické cíle. Proto výstava je vodítkem na příjemný výlet za poznáním a neopakovatelným zážitkem.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.