Procházíme-li městem Ústí nad Orlicí, dostaneme se i do ulice s označením Nygrínova, která byla takto pojmenována před pětadvaceti lety k výročí stého narození této významné osobnosti regionu. Léta však plynou a s nimi u nastupující generace upadají v zapomnění jména, která tvoří historii města.

Naštěstí v knihovně Městského muzea se dochovalo mnoho písemností a starých tisků, ročníků periodik vydaných před rokem 1860, publikací vydaných k významným ústeckým událostem a literárních děl ústeckých rodáků a činitelů.

Ve fondu knihovny jsou zároveň uloženy téměř všechny práce Jindřicha Nygrína, které byly vydány tiskem. Pracovnice knihovny a badatelny, Jitka Melšová, vyhledala všechny materiály týkající se tohoto historika a k  výročí jeho 125. narozenin sestavila výstavu, která je podrobnou ukázkou jeho života a přínosu k rozvoji města. 

Jindřich Nygrín se narodil 18. dubna 1890 ve Velkých Hamrech, v okrese Jablonec nad Nisou. V dubnu 1914 přichází do města Ústí nad Orlicí, kde pracuje jako železniční zaměstnanec. Všechen volný čas věnuje historii města a okolí, stává se předsedou Letopisné komise, která v roce 1937 vydává vlastivědný časopis Letopisy kraje a města Ústí nad Orlicí, který byl však v roce 1941 německými úřady zastaven.

Přesto vlastivědnou činnost neopouští, sbírá v okolí města archeologické památky, zakládá Spolek pro záchranu hradu Lašperka a spolu s několika přáteli v roce 1944 prací v terénu pomáhá vykopat dodnes zachovalé sklepní prostory hradu. Vydává také publikace o jeho historii i sérii pohlednic.

Na činnosti města se podílí členstvím v různých spolcích, zasedá v městské radě a v letech 1929-35 vykonává funkci starosty města, kdy jeho zájmem je řešení otázky nezaměstnanosti, rozšíření železničního nádraží, regulace řeky Třebovky, přestavba budovy radnice a založení Městského muzea.

Zároveň vydává řadu publikací zaměřených na historii města a spolků a ústeckého textilního průmyslu, např. O rodech a památkách v Ústí nad Orlicí a na Ústecku, Josef Jungmann a město Ústí nad Orlicí, O poddanství, povinnostech a robotách lidu selského i městského v Ústí nad Orlicí, O požárech, protipožárních opatřeních a hasičstvu v Ústí nad Orlicí 1498-1941, 100 let železnice Olomouc-Praha a město Ústí nad Orlicí.

Vedle vlastivědné a publikační činnosti se podílel na uspořádání výstav, např. výstavy obrazů Jana Křtitele Kunstovného s názvem Ze staré Oustí a zasloužil se také na zhotovení pamětní desky českého sochaře a ústeckého rodáka Quido Tomáše Kociana na jeho rodném domě. 

V letech 1945 - 1948 byl zvolen do ONV a v roce 1950 po čtyřicetileté službě u železnice odchází do důchodu. 

Nadále však působí jako okresní konzervátor památkové péče a správce muzea a od roku 1953 se stává správcem městského později okresního archivu.

Svůj plodný život ukončil 29. ledna 1962, místem posledního odpočinku se stal hřbitov v Ústí nad Orlicí.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.