"Litice jsou velmi pevný hrad nedaleko Žamberka, obklopený kruhem hor. V něm uložil král Jiří z nedůvěry k panstvu své poklady…" píše sečtělý jezuita Bohuslav Balbín.

Jméno Litice, prý dle lítých (ne zlitých) žen přenesli Drslavici z prastarého sídla rodu, hradu Litic u Plzně. Několikrát byly v zástavě, jako královské je vykoupil Karel IV. Roku 1371 hrad získal Boček z Kunštátu.

Na strohém hradu upoutá především věž, z níž je výhled na okolí a údolí Divoké Orlice, která ve smyčce obtáčí pevnost ze tří stran. Procházka podle řeky pod zříceninu nedalekého Potštejna patří, zvláště na podzim, k jedněm z nejhezčích v regionu.

Lstivý Poděbrad

Bočkův pravnuk Jiří z Poděbrad si Litice velmi oblíbil a rád na nich pobýval. Zdědil je již ve svých sedmi letech, za Poděbrada se psala hradní historie. Hrad po roce 1450 přestavěl a řádně opevnil.

Na vrchu kopce stojí horní hrad s palácem, mohutnými zdi, z mobiliáře se nic nezachovalo, v kapli byl vězněn táborský kněz Koranda, který tu zemřel. Na staré tábority měl Jiřík zvláště spadeno.

Od vsi v podhradí se stoupá dosti strmě k hradní bráně, procházíme místy dolního hradu, Nad branou je reliéf se erbem Kunštátů, zemskými znaky, letopočtem 1468 a gotická socha Jiříka. Hrad je stavěn velmi pevně, ale ne jako královská stavba reprezentačně.

Vladař doufal, že na Liticích shromáždí všechny korunovační klenoty a zemské desky. To se nepodařilo, Litice se staly pro mnohé odpůrce velmi těžkým vězením. Jiřík byl král, třebaže ne z rodu královského, který usiloval o prestiž, zároveň byl velmi dobrý účetní, škudlivec, ale liška podšitá lstivá, uměl to hrát na všechny důležité strany.

Papeži slíbil, že bude potírat kalich, kališníkům, že to s nimi myslí dobře. Jiří se stále připravoval na srážku s bývalým zetěm Matyášem Korvínem v boji o českou korunu. K boji došlo u Litomyšle a Vilémova, Maďar byl poražen. Nedlouho poté, roku 1471, Jiřík umírá, při jeho tloušťce byla otázka času, kdy podlehne srdeční příhodě.

Hrady přestaly vyhovovat, na řadu přišly zámky

Panství připadlo Jiříkově strýci Bočkovi, bylo zadlužené a nakonec ho zakoupil Vilém z Pernštejna. Sídlo panství přenesli na Potštejn, Litice sloužily jako obydlí služebnictva. I když nedávno povolila a svalila se část zdi, na rozdíl od Potštejna je hrad v lepší kondici.

Chátrání začalo po přejití do majetku Mikuláše z Bubna. S oblibou se sice psal i jako pán na Litici, ale hradům v 16. století odzvonilo, šlechtic se přestěhoval na zámky v Doudlebách a v Žamberku.

Částečná ruina byla kolem roku 1700 znovu zastřešena, větší opravy začaly v letech 1890 - 1894. S dalšími opravami se čekalo na léta 1933 - 1935. 

Zachovalo se torzo vstupní brány, část hradeb, dvoupatrový jižní palác, k nároží se přimyká šestipatrová čtverhranná věž. Na restaurovaném hradě se pořádají různé kulturní akce.

Další informace