Legenda praví, že Kunětická hora se otevírá jednou do roka. V jejích útrobách pak můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, vypáleným husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou.

Obnovu hradu Kunětická Hora slavnostně zahájili ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr kultury Antonín Staněk a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Projekt Kunětická hora Dušana Jurkoviče – básníka dřeva by měl hradu vrátit podobu z 20. let 20. století. Obnova si vyžádá téměř 79 miliónů korun a z 85 procent bude hrazena z prostředků EU.

„Hrad Kunětická Hora je velmi významnou památkou hradní architektury s dochovaným torzem opevnění mimořádného rozsahu. Navíc se zde nachází dochované části úprav od významného prvorepublikového architekta Dušana Jurkoviče, který hradu vtiskl podobu, ke které bychom se chtěli téměř po stu letech vrátit,“ uvedla Goryczková.

Základy ve 14. století

„Jako ministra kultury mne velmi těší, že se nám daří uchovávat a zatraktivnit naše kulturní dědictví pro současnou i příští generace a vracet našim památkám ztracený lesk. Osobnost Dušana Jurkoviče je navíc spjata i s naší novodobou státností. Proto považuji zahájení obnovy Kunětické hory právě v roce jejího stoletého výročí za velmi symbolické,“ sdělil ministr kultury Antonín Staněk.

Archeologické průzkumy zařazují nejstarší hradní stavbu na vrcholu Kunětické hory do poloviny 14. století. Strategicky významný hrad se stal známým v době husitského hnutí, kdy byl obsazen husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka, vítězným vůdcem panské jednoty v bitvě u Lipan. Do roku 1423 uskutečnil Bořek z Miletínka přestavbu dávající Kunětické hoře podobu typického husitského hradu. Ten se vyznačoval rozsáhlým a dobře opevněným předhradím sloužícím k zimování polních vojsk.

V roce 1491 Kunětická hora přešla do majetku Viléma z Pernštejna. Za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana dochází v letech 1491 až 1548 k největší přestavbě hradu. Hrad se postupně proměnil v několika stavebních úpravách, pozdně gotických a renesančních, v zámecké sídlo. O významu hradu za Pernštejnů vypovídá návštěva krále Vladislava Jagelonského, spojená s pasováním synů Vojtěcha a Jana na rytíře roku 1497.

Od druhé poloviny 16. století pozbývá hrad na původním významu, za třicetileté války byl poškozen švédskými vojsky. Vypálený hrad pak začal rychle chátrat, což uspíšila i těžba kamene do počátku 20. století (za hrad intervenovali třeba Mikoláš Aleš nebo Alois Jirásek). Teprve ve 20. století byla zahájena jeho obnova od Muzejního spolku v Pardubicích podle projektu architekta Dušana Jurkoviče.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.