Zlato pro císaře

Na začátku 13. století přivedl biskup Vavřinec bavorské horníky znalé těžby zlatonosného písku na úpatí Biskupské hory. Založili osadu nazvanou Zuckmantel. Přístup k dolům a osadě chránil hrad Edelštejn. V roce 1591 zde nalezli balvan zlata  o váze 1,78 kilogramu, rok předtím 1,39 kilogramu. Oba zlaté balvany odvezli do Vídně císaři Rudolfovi. Těžbu zlata ukončili v 90. letech 19. století.

Poštovní štola vyražená na východním úbočí Příčné hory v nadmořské výšce 615 m je významným dokladem těžby ve zlatohorském revíru. Byla otevřena již na počátku 16. století, kdy byla označována jako štola sv. Trojice. Největšího rozvoje důlní činnosti na tomto díle bylo dosaženo ve druhé polovině 17. století, kdy se na dole těžily kyzovité měděné rudy.

Ve druhé polovině 19. století zde majitel vrbenské chemické továrny Moritz Richter těžil pyrit a důlní vodu za účelem výroby vitriolu. Na sklonku roku 1944 byla Poštovní štola předmětem zájmu říšského ministerstva války. Důvodem bylo přesunutí válečné výroby do těchto podzemních prostor. K realizaci ovšem nedošlo.

Nedaleko města jsou Zlatorudné mlýny, skanzen, kde se konají zlatokopecké soutěže, v potoce najdete dosud zlaté šupinky.

"V letech 1960 – 1965 byla v blízkosti štoly zahájena výstavba rozsáhlého komplexu závodu Rudné doly za účelem těžby a zpracování rud barevných kovů. Hlavní těžební jáma závodu dosahovala hloubky 290 metrů, kde bylo 6. patro. Tato hloubka byla v 330 metrech nadmořské výšky. Pro srovnání nadmořská výška zlatohorského náměstí činí 405 metrů. Pod Poštovní štolou byla pak hloubena Pomocná jáma dosahující taktéž úrovně 6. patra. Od 70. let byla zavedena poloprovozní technologie na zpracování vytěžených koncentrátů hydrometalurgickou cestou a započato s výzkumem technologie získávání wolframu a kobaltu z odpadních slinutých karbidů, "popsala vedoucí městského informačního centra Gabriela  Kotasová.

Další významnou součástí výrobní činnosti tohoto závodu byla úprava žilného křemene pro výrobu výbojkových trubic podniku Tesla Holešovice. V 80. letech došlo k propojení všech podzemních komplexů a k vyražení velkoprofilové Úvodní úpadnice. V letech 1990 – 1993 se v revíru Zlaté Hory – západ těžily polymetalické rudy se zlatem, poté byla těžba na Zlatohorsku ukončena. V roce 1994 byla Poštovní štola vyhlášena kulturní památkou.

Prohlídky od června

První zmínka o Poštovní štole ve Zlatých Horách pochází již z roku 1513, ale největší rozmach zažila po znovuobjevení v polovině 18. století, kdy v ní horníci dobývali stříbro, olovo, měď a pravděpodobně i zlato. Prohlídky s průvodcem budou zahájeny 16. června a potrvají do konce prázdnin. Podzemí bude přístupné od úterý do neděle mezi 10. a 16. hodinou.

www.zlatehory.cz

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.