V první polovině měsíce září otevřelo muzeum dvě nové expozice, jedna je věnovaná Košicko-bohumínské dráze, druhá trati spojující Svinov s Těšínem (dnes Ostrava Svinov - Český Těšín).

Obě výstavy naleznete v prvním patře muzejních prostor. Jsou doplněny videoprogramem přibližující lokomotivy našich tratí včetně jejich současné dislokace v depech nebo muzeích.

Košicko-bohumínská dráha

Jen málo z nás ví, že KBD se měla začít stavět z Košic, vést údolím Hornádu, Váhu a Kysuce a přes Jablunkovský průsmyk dorazit až do Bohumína. Tlak majitelů hutí a dolů sdružených v Těšínské komoře však způsobil, že stavba začala vlastně na svém konci, v Bohumíně. Rozvoj podnikání si totiž vyžadoval efektivnější a hlavně ekonomický způsob dopravy uhlí, železné rudy a výrobků hutí a železáren.

Na jednotlivých, chronologicky i významově seřazených panelech se můžeme dočíst o vzniku, průběhu stavby KBD v letech 1866 až 1872 a také o důsledcích na rozvoj a rozmach měst ležících na této trati. Seznámíme se s jednotlivými stanicemi v úseku Bohumín - Těšín a na reprodukcích starých fotografií můžeme obdivovat krásu tehdejších královen kolejí.

Původní trasa KBD vedla poněkud jinak, než jsme zvyklí dnes. Z Bohumína zamířily koleje do Rychvaldu, Orlové, Doubravy a Karviné, odkud pak pokračovaly na Těšín stejnou cestou, kudy vedou dnes. Jen v katastru obce Chotěbuz dnes stojí jedno nádraží místo dvou původních - Podobory a Zpupné Lhoty. Dnes uhání vlaky zkratkou přes Dětmarovice a původní trať byla předána vlečkovému provozu dolů.

Po vzniku samostatného ČR byla trať jako strategická předána Československým státním drahám, jejími vlastníky však nadále zůstala KBD, jen ředitelství se přesunulo z Budapešti do Košic. Po ukončení II. světové války byla trať zestátněna, její úřední název Košicko-bohumínské dráha zanikl v roce 1955. Její elektrifikace byla ukončena v roce 1964. Stejně jako v minulosti je i dnes důležitou železniční tepnou, jejíž význam nesnižuje ani současný stav kolejové dopravy. 

Trať Svinov - Těšín 

Vznik nových dolů a nutnost jejich dopravního propojení podnítil stavbu železnice z Velkých Kunčic nad Ostravicí do Suché ve Slezsku. Úsek v délce 13,9 km byl otevřen v roce 1911.

Po napojení na síť závodních vleček se stala důležitou železniční cestou pro rozvoj regionu. O čemž také svědčí rozhodnutí jejího vlastníka Ostravsko-frýdlantské dráhy prodloužit trať do Těšína, ve své době přes dnešní území Polska. Později se napojila na bývalou trať KBD před železniční stanicí Chotěbuz. Její význam podtrhl vznik polanecké spojky v 70. letech minulého století.

Přitažlivost výstavy zvyšují exponáty podávající obraz techniky užívané na železnici své doby. Kolejiště v přízemí je pak příjemnou odměnou pro malé návštěvníky.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.