„Jde o standardní hřbitov kolem tehdejšího městského kostela sv. Filipa a Jakuba, jehož užívání ukončila přístavba budov kláštera augustiniánů – kanovníků v 15. století. Tento klášter zde s omezeními fungoval až do roku 1784," uvedl Ondřej Anlauf z Národního památkového ústavu v Ostravě. 

Obvyklé prý tehdy bylo porušování starších hrobů novými z důvodu nedostatku místa na hřbitově. „Překvapilo nás, kolik hrobů jsme objevili v tak malé sondě o rozměrech zhruba metr a půl na metr a půl. Většina nebožtíků byla pohřbena bez rakve, jen v rubáši, což poznáme podle volného rozložení těla. Velké množství kostí se dochovalo v poměrně dobrém stavu. Vyjmuté ostatky projdou antropologickou analýzou, která určí věkové složení pohřbených, jejich zdravotní stav, nemoci a další zajímavosti, čímž přispěje k hlubšímu poznání života tehdejších obyvatel města," dodal.

Archeologické práce probíhaly od listopadu 2018. „Provedli jsme tři sondy, jednu v ambitu kláštera, další dvě v prostorech rajské zahrady, která kdysi sloužila k relaxaci řeholníků. V ambitu se v jednom místě propadala podlaha a bylo třeba zjistit, z jakého důvodu. Pod podlahou jsme objevili podle očekávání dva hroby, které souvisely s provozem kláštera, a pocházejí ze 17. až 18. století. V těchto místech byli pohřbíváni významní měšťané a obchodníci, kteří si svým dobrodiním vůči klášteru lukrativní místo věčného odpočinku zajistili už za svého života. Předpokládáme, že podobnými hroby je zaplněn celý ambit, pohřbívalo se zde až do zrušení kláštera v 18. století," vysvětluje Ondřej Anlauf.

Při archeologickém průzkumu je zkoumán řez vyhloubeným terénem až ke geologickému podloží – vrstvě nenarušené lidskou činností. „Posuzujeme zde především jednotlivé vrstvy uloženin nad sebou, výkopy do nich udělané, kamenné zdi a hroby. Jednotlivé vrstvy uloženin rozlišujeme díky rozdílům v barvě, ve složení, v hrubých komponentech hlíny. Podle toho všeho pak sestavíme vzorec, jak šly vrstvy po sobě od nejmladší po nejstarší. Při dataci se také opíráme o nalezené předměty. Ve Fulneku jsme objevili množství keramických střepů a například jeden z nebožtíků měl v oblasti pánve kovový kroužek, jednalo se o přezku k připínání nohavic."

„Rekonstrukci chrámu, která bude zahájena už v květnu, město podpoří částkou 1,59 milionu korun, jež mu byla přiznána jako dotace z Programu Regenerace z Ministerstva kultury ČR,“ informovala starostka Radka Krištofová.

Archeologické výzkumy zajímají také místní farníky a návštěvníky kostela Nejsvětější Trojice. „Lidé se archeologů vyptávají, co v kostele objevili.  A ti ochotně odpovídají, celkově je s nimi velmi dobrá spolupráce. A líbí se mi i to, že s nalezenými ostatky pracují s úctou a pietou. Už je předběžně domluveno, že po jejich prozkoumání budou pohřbeny na fulneckém hřbitově. Je podle mě správné, aby se nebožtíci vrátili do země, ve které odpočívali zhruba osm set let," dodal fulnecký farář, otec Jozef.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.