Letošní rok je ve znamení oslav stého výročí od založení Československa, státu, který vznikl po rozpadu rakousko-uherské monarchie. Tento rozpad byl důsledkem konce Velké války, pro kterou se později vžilo označení první světová válka, a radikálních změn, které se promítly do politické mapy především střední Evropy.

První světová válka byla jedním z nejrozsáhlejších válečných konfliktů v lidské historii. Trvala od roku 1914 do roku 1918 a záminkou pro vyhlášení války byl atentát v Sarajevu na rakouského arcivévodu a následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este, který byl spáchán 28. června 1914 srbským aktivistou a nacionalistou Gavrilo Principem. Poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a v návaznosti nato do válek vstoupily i další země.

Uvést přesná čísla obětí největšího válečného konfliktu, které do té doby svět poznal, lze jen těžko. Různé zdroje uvádějí, že ve válce padlo přibližně deset milionů lidí, zraněných bylo více než dvacet milionů a skoro 8 milionů bylo vedeno jako pohřešovaných.

Konec války nepřinesl pouze čerstvě nabytou samostatnost nově vzniklého státního útvaru, ale též ukončil pětileté útrapy milionů obyvatel především na evropském kontinentu.

S poválečnou obnovou úzce souvisí i budování pomníků padlým vojákům všech národností, kteří položili své životy na frontách Velké války. Válečné pomníky vyrůstaly ve městech i na venkově a výrazným způsobem spoluvytvářely charakter veřejného prostoru i celkový ráz poválečné vzpomínkové kultury.

„Válečný konflikt přinesl potřebu důstojného uctění památky jeho obětí, proto začala už v jeho průběhu vznikat pietní místa na hřbitovech i na veřejných prostranstvích. Touto výstavou chceme vzpomenout na padlé vojáky, ale také poukázat na uměleckou hodnotu pomníků, mezi nimiž se nachází řada hodnotných realizací,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Ač nejstarší památníky vznikaly ještě v době války, často se jejich realizace protahovala, a to až do třicátých let. Problémem bylo shánění finančních prostředků, diskuze o ideovou náplň památníku, ale i výběr vhodného autora. Mezi autory můžeme vedle jmen dnes již zapomenutých najít významné české sochaře, jako byli Franta Úprka, Vojtěch Sucharda, Josef Mařatka, Otakar Švec, Jan Štursa či Jan Vítězslav Dušek, i významné sochařské postavy českých Němců jako byli například Ferdinand Opitz, Josef Obeth či Engelbert Kaps.

Cílem výstavy Pomníky Velké války je přiblížit okolnosti vzniku pomníků Velké války, v základních obrysech zmapovat jejich fond a prezentovat segment umělecky nejzdařilejších pomníků na území České republiky.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.