Když si řeka mumlá

Název Mumlava prý dostala kvůli svému zvuku v korytě, znělo jako mumlání. Ale možná je to jen „kerkonošská poudačka”, věděl by o tom snad pán hor Krakonoš, jenže ten je už na pravdě boží. A Trautenberka se raději ptát nebudeme, zas by chtěl za informace hrnec zlata. 

Dravá řeka Mumlava, německy Mummel, obyvatelstvo tu bylo převážně německé, se spouští se svými přítoky z prameniště na Harrachově louce pod vrcholy krkonošských velikánů Kotel a Harrachovy kameny. Je dlouhá přes 12 kilometrů, ale na své krátké trase dokázala vytvořit nádherné přírodní scenérie. Pramení jako Velká Mumlava ve výšce 1370 metrů, v té samé výši vyvěrá i Malá Mumlava na úpatí Sokolíku a Violíku poblíž pramene Labe.

Toky se spouštějí do údolí a u Krakonošovy snídaně se v 1030 metrech slévají, poté se k nim ještě připojí Vosecký potok a Smrková strouha. Jako Mumlava již spadají kaňonem Mumlavského dolu k Harrachovu. Řeka po tisíciletí mumlání vymlela v žule vyhlubeniny, obří hrnce, jímž se tu říká Čertovy voči.

Cesta k vodopádu z Harrachova je velmi snadná, buď po asfaltu, kde krom pěších a cyklistů potkáte i výletní vláček, který za sebou nechává smrduté povětří, nebo pěšinou po druhé straně řeky. U vodopádu bývá téměř vždy plno, většina návštěvníků fotí z můstku, lepší záběry jsou ze skalních plat u řeky.

Na řece se tvoří několik peřejí. Nejzajímavější je pasáž pod Mumlavskou boudou,  – Mumlavský vodopád. Boudu nechal postavit hrabě Harrach, a pak vyhořela, její nynější podoba je z roku 1909.

Trochu mumlání do bříška

Mumlavskou boudu po požáru zničenou do současné podoby postavil v roce harrachovský hoteliér Franz J. Erlebach jako Mummelfallbaude. Přečkala všechny režimy, vaří tu vyhlášený výborný guláš, i pivo Konrád je dobře ošetřeno.

Mumlava se po proklouznutí kolem Harrachova vlévá u hotýlku Na Mýtě do Jizery. Ve spodní pasáži je její nádherně čistá okysličená řeka hojná na velké pstruhy. U vtoku ji využívají i vodáci jako prudkou řeku.

Podzemí Harrachova

Harrachov není známý jen sklárnami, dolovaly se tu i rudy, podzemí o délce 1000 metrů si můžete prohlédnout na východním okraji obce. Dá se navštívit i jen muzeum, těžbu ukončili pro nerentabilitu 30. září 1992.

V podzemí je 7 pater, chodby měří 21,5 kilometru. Hornina je tvořená fluoritem, barytem, galenitem a vápencem, surovinami používanými v hutním a chemickém průmyslu. Otevřeno od května do října. 

Jsme na vodopády bohatí

Krkonoše mají mnoho nádherných vodopádů, třeba Pančavský, Huťský, nebo na Červeném potoku, či Bílém Labi. Vodopádů plná je i Morava a Slezsko, například Nýznerovské, na Bílé Opavě, Rešovské, v Moravské krasu i na Vysočině.

Městem vodopádů se nazývá Ústí nad Labem, nejznámější je 12metrový Vaňovský, Středohoří je bystřin plné. To samé na Šumavě, v Krušných i Lužických horách.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.