Hrad byl vybudován Čeňkem z Vartemberka koncem 14. století, zhruba po roce 1380. Charakter místa zbudování mezi dvojicí strmých čedičových sopouchů byl jednak rozhodující pro stavební dispozice hradu, stejně jako inspiroval dojmem zborcených věží k pojmenování sídla - Trosky tento název nesou již od časů, kdy k dnešní podobě zříceniny měly před sebou ještě spoustu let a dějinných událostí.

Na vrcholku skalních výčnělků vyrostly dvě věže – Panna, vyšší z věží na východní straně, na západní pak pětiboká Baba. Mezi nimi pak byl prostor pro samotný nevelký sevřený vnitřní hrad.

Majetkem Václava IV. se Trosky staly krátce před Čeňkovou smrtí - král byl věřitelem zadluženého pána z Vartemberka, takže šlo o hmotnou splátku panovníkovi. Po pouhých čtyřech letech však Václav nepotřebný hrad prodal.

Žižka Trosky obléhal ještě v roce svého skonu 1424, nicméně bez úspěchu, stejně jako o čtyři roky později východočeská šlechtici ovládaná odnož husitů, zvaná sirotci. V roce 1455 přechází hrad do majetku držitele nedaleké Kosti Jana Zajíce z Hazmburka, který však  tento objekt zanedbával na úkor pohodlnější Hrubé Skály i Kosti. Královské vojsko hrad dobylo roku 1469, třicetiletá válka (a tehdejší majitel Albrecht z Valdštejna) Trosky zastihla již značně zpustlé a pozvolna chátrající.

Klub českých turistů se o zříceninu staral od roku 1928, dnes je ve správě Národního památkového ústavu. Prohlídka zříceniny probíhá bez výkladu, je na každém, zda nejprve vyrazí na vyhlídkovou plošinu pod Pannou (výška 57 metrů), nebo vystoupá po schodišti do výše 504 metrů nad mořem na Babu (47 metrů), odkud je časově vzhledem k volné, leč samozřejmě zpoplatněné, prohlídce neomezený výhled do všech světových stran. Otevírací doba do konce září je denně mimo pondělí, v říjnu pak o víkendech a státních svátcích.

VIDEO: Procházka hradem

Co se pověstí týče, jedna se týká časů husitského dobývání, kdy měla být jimi dobyta západní věž, zatímco východní, stejně jako hrad, husitským válečníkům vzdorovala. Na základě toho nepokořená dostala jméno Panna a protější Bába.

Jiná pověst zmiňuje dvě pro víru znepřátelené příbuzné, sídlící každá v jiné z věží. Na Babě bydlela Markéta, vdova po Otovi starším z Bergova (za jehož časů probíhalo i husitské dobývání), na Panně Barbora, její vnučka. A po smrti starší z nich, se té druhé po jejich hašteření začalo tak stýskat, až svoji babičku zanedlouho následovala.

Podzemí má ukrývat tajné chodby a jeskyně, podzemní jezírko i poklad z Opatovického kláštera, který zde měl ukrýt Ota z Bergova, jelikož roku 1415 tento klášter vyloupil. Další možný poklad souvisí s časy, kdy hrad lstí padl do vlastnictví loupežníků, vedených rytířem Šofem a jeho neméně urozeným společníkem Švejkarem (kolem roku 1437 nebo 1438), kteří zasévali do kraje hrůzu až do roku 1444, tlupa čítala na dvě stovky ozbrojenců lačných cizího majetku.

Do podzemí jsou cesty uzavřeny, ale brány hradu Trosky stále čekají na své četné návštěvníky, milovníky historie, české krajiny, přírody i tajemna.

První navigace od Mapy.cz. Celá zdarma a s turistickými podklady offline. Stahujte, než vyrazíte na výlet.