Lidskou kostru neobvyklých rozměrů našli archeologové při přestavbě náměstí v Hrádku nad Nisou. Osoba byla pohřbena obličejem dolů a nikdo neví, zda zemřela, nebo byla zavražděna. Odborníci objasňují polohu a velikost mimořádnými vlastnostmi upírů. Hrádečtí upíra vystavují s pěti groši z doby otce Karla IV. V podzemní kryptě ve skleněné rakvi. Návštěvníci sem nejdou z úcty k mrtvole, ale ze zvědavosti.

Neobvyklé zbytky původního hřbitova jsou v Kristiánově v Jizerských horách, byly zde pochováváni skláři. Podobná místa jsou i jinde a lidé už k bývalým osadníkům nenacházejí úctu, jezdí se přes hřbitovy na kolech i lyžích

Nedaleké Jablonné v Podještědí je místem, kam přijdou návštěvníci uctít ostatky světice a připomenout si její samaritánskou péči o nemocné a chudé. Od jisté smrti měla Zdislava zachránit osm lidí a její svatost dotvrzují i zázrakem. Když nesla chléb do komendy strádajícím, zastavil ji manžel a zle se na ni osopil, že na Lemberku není dost jídla a ona nese chléb žebrákům. S úsměvem ukázala zástěru plnou květů, které byly proměněny místo chleba.

Navštívit její rakev je každoročně možné o pouti ve městě. V klášteře se nacházejí třicet metrů pod zemí katakomby, kde jsou pochováni mniši, v poslední době i jejich rakve je možno shlédnout.

Skvostem mezi hřbitovy je smuteční zahrada v okolí kostela svatého Kříže v Žitavě. Barokní náhrobky připomínají slavné osobnosti města nebo bohaté měšťany. Před několika léty žitavští restaurovali pomník Andrease Hammerschmidta, rodáka z Mostu a významného skladatele baroka.

Obdivuhodnou památkou jsou krypty měšťanů v klášterní zahradě. Smutnou připomínkou druhé světové války na hřbitově u nádraží jsou destičky se jmény vojáků padlých na ruské frontě. Vedle nich stále udržované hroby několika sovětských vojáků. Podél zdi jsou zachovalé pomníky významných rodin i několik století. Historickým skvostem je horský hřbitov na skále v Oybinu.

Nejvýznamnějším hřbitovem Euroregionu je budyšínský Slavín, kde jsou pochováni významní Lužičtí Srbové. Hřbitov je v okolí zajímavé ruiny kostela sv. Mikuláše, který ve třicetileté válce zničili Švédové. Nachází se v hradním komplexu a je součástí prohlídkového okruhu. Na čestném místě má pomník významný buditel Michal Hórnik, který v polovině devatenáctého století působil v Praze v Lužickém semináři.

Svůj svéráz, obdivovaný turisty obzvláště v Lužici, mají hřbitovy v pohraničním městečku Herrnhutu, kde lze najít hroby Čechů z osmnáctého století. V Rosenthalu mají všichni pohřbení stejný hrob i kříž. Naučná stezka se nachází na hřbitově v Heinewalde.

Stejně jako u nás, koncem října přicházejí občané obou zemí, aby uctili památku předků. Hřbitovy jsou tak i součástí programu některých výletů našich turistů do blízké Lužice.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.