Dějiny Liberce se datují již více než šest staletí. Za tuto dobu vzniklo v jeho centru a dnešních městských čtvrtích čtrnáct kostelů, dvě kaple a jedna synagoga. Většina z nich se v různých přestavbách dochovala dodnes, slouží svému původnímu účelu, některé toto štěstí neměly a zanikly.

Historie města se začala odvíjet vznikem nepatrné osady na konci 13. století, při obchodní cestě z Čech do Lužice, kde si obchodníci mohli po náročném přechodu Ještědského hřebene odpočinout. Několik set let město se rozvíjelo ve stínu svého mnohem významnějšího souseda, Frýdlantu; bylo součástí frýdlantského panství.

O počátek významného rozvoje města se zasloužil šlechtický rod Redernů, za jejichž panování byl Liberec povýšen na město (1577), začaly vznikat první kamenné stavby, byl vybudován základ libereckého zámku s krásnou renesanční kaplí, založen špitál, radnice.

A právě nedaleko dnešní radnice vyrostla na konci 16. století i první městská zděná památka, kostel sv. Antonína Velikého. Byl postaven na místě dřevěného kostelíka ze 14. století, který stál uprostřed obecního hřbitova. Nepřekvapuje, že interiér kostela byl velmi strohý, Redernové byli protestanté. Prošel několika přestavbami, dnešní podoba je novogotická, pyšní se i sedmdesát metrů vysokou věží, která převyšuje i nedalekou věž radniční. Dnes je kostel i významnou součástí kulturního života, pořádá se zde řada koncertů.

Až do konce 17. století byl kostel sv. Antonína Velikého jediným církevním svatostánkem města, v 80. letech 17. století postihla město morová epidemie, v jejím důsledku zahynulo na tři sta osob, proto byl nedaleko založen hřbitov nový, i s kaplí; ta v polovině 18. století byla přestavěna na současný kostel Nalezení sv. Kříže.

Jak název napovídá, půdorysu kříže, jehož průčelí zdobí dvě věže, jako jediný v centru si dochoval původní barokní vzhled. Býval významným poutním místem, a to díky nevelké cedrové sošce Piety, umístěné na hlavním oltáři. Původně byla vyrobena pro některý z londýnských kostelů, později údajně vylovena z Temže bohatým kupcem, od kterého ji získali Gallasové (další z majitelů frýdlantského panství). V tomto kostele byla také díky místním mecenášům a děkanovi Kopschovi zřízena i první veřejná knihovna v Liberci (1759).

V zahradě kostela se nalézá kopie kaple Božího hrobu (dle vzoru z nedalekého Zhořelce), čtrnáct kapliček křížové cesty s obrazy J. Führicha, rodáka z Chrastavy. Dominantou je právě renovovaný morový sloup z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Proto také není překvapením, že v tomto roce se Liberec, a také tento objekt, staly součástí novodobé duchovní stezky Via Sacra vedoucí Euroregionem Nisa.

Interiéry kostelů je možno navštívit v době mší nebo kulturních akcí.

Neméně zajímavé, svou architekturou i osudy, jsou i další liberecké kostely; v centru města i okrajových čtvrtích.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.