Chráněné území Jizerskohorské bučiny se rozprostírá v pásu dlouhém téměř 15 km od Oldřichova v Hájích po Bílý Potok pod Smrkem, v nadmořských výškách 400 až 1000 metrů. Jsou největším komplexem smíšeného lesa s převahou buku v Čechách, kde se vyskytuje mnoho vzácných živočišných i rostlinných druhů.

Ozdobou Jizerskohorských bučin jsou žulová skaliska modelovaná statisíce let přírodními silami do nejrůznějších podob a tvarů. Někdy je naleznete roztroušené v lesích v podobě menších či větších skupin balvanů, často potkáte i ohromné masívy přístupné jen horolezcům. Některé však zdolají i běžní turisté, jejich návštěva patří k vrcholným zážitkům putování rezervací. Terén je nevhodný pro cyklisty, zato pěší si budou připadat jako v turistickém nebi.

Jizerské hory jsou protkány desítkami cyklistických i lyžařských cest, hustá je i síť turistických značených tras. Na jižní straně hor, trochu stranou zájmu, naleznete ještě tichý ráj, naučnou stezku vedoucí nad Oldřichovem v Hájích.

Stezka s přiléhavým názvem Oldřichovické háje a skály vznikla roku 1986, do současné podoby však byla upravena až v roce 2003. Je 10 kilometrů dlouhá, má 15 zastávek a lze ji absolvovat buď celou anebo ve zkráceně podobě, její trasa vytváří osmičku.

Putování většina návštěvníků začíná v Oldřichovském sedle, u stylového motorestu Hausmanka (známého i pod názvem U Kozy). Pak již na turisty čeká táhlé stoupání podél mnoha skalních útvarů i horolezeckých věží. Nejvýraznějšími útvary jsou skály s výstižnými názvy Gorila, Sněhulák či Koblížek.

Tajemným místem na trase je Skalní hrad (600 m). Stával tu středověký strážní hrádek nad údolím s obchodní stezkou vedoucí do Frýdlantu; později obývaný již jen loupežníky a hrdlořezy přepadávajícími pocestné a obchodníky. Z vrcholu skály se otevírá pěkný výhled na frýdlantský zámek i polskou část Jizerských hor; škoda, že někdy trochu zastíněný náletovými dřevinami. Tajná chodba ze Skalního hradu údajně vedla až do Frýdlantu.

Z rozcestí Hřebenový buk vystoupáte na vrchol Oldřichovského Špičáku (724 m), cestou nepřehlédněte skalní hřib na jeho úpatí. Zážitkem je i výstup po železných stupadlech a žebřících průrvami skal k vrcholu. Budete si připadat jako ve slovenských horách, sice se nedají zcela srovnat s obdobnými trasami například Velké Fatry, stojí za absolvování, na českých horách se s nimi téměř nesetkáte. Při sestupu ze Špičáku projdete pod několika skalními branami, osvěžit se můžete u dvou udržovaných studánek s výbornou horskou vodou.

Putování Jizerskohorskými bučinami nově příchozí turisty překvapí pokaždé, přesto jsou dvě krátká období, která jsou ze všech nejpůvabnější – druhá polovina května, kdy začíná rašit listí, a začátek října, kdy listí zežloutne a hýří stovkami zlatohnědých odstínů. Nyní právě nastává to první z nich, určitě jej využijte, nebudete zklamáni.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.