Jizerské hory nepatří k nejrozsáhlejším pohoří, ale podob mají nesčíslně. Od jihu na Liberecku a Jablonecku jejich mírně zvlněné hřbety jen pozvolna nabírají výšku, jsou ideálními cíli pro lyžaře; zato jejich severní část na Frýdlantsku a Novoměstsku je strmá a divoká, plná rozeklaných hlubokých roklí, nad kterými se vypínají početné skalní vyhlídky. Terén náročný i pro cyklisty zůstává stále zejména doménou pro pěší. Asi i díky tomu tento téměř panenský kout divoké přírody stále čeká na své objevení.    

Jedním z výchozišť, odkud se můžete ke strmé hradbě hor vydat, je obec Bílý Potok. Výlet v mrazivém slunečném dni má jednu nespornou výhodu – při stoupání z údolí k vrcholům - se na rozdíl od horkých letních dnů - téměř nezapotíte. Zimní příroda nabízí i další bonusy; turista „pěšák“ také ocení, že sněhem je sice jen „pocukrováno“, ale zaručeně je to sníh přírodní.

Ticho a klid jen naruší hukot peřejí Černého potoka pádícího roklí k říčce Smědé. Ta sice v tomto období jen líně teče na dně svého koryta, ale jak ničivou může mít sílu, mají místní stále v živé paměti; následky povodně z roku 2010 ještě na některých místech jsou patrné.

Cílem výletu je vodopád na Černém potoce a vyhlídka Hajní kostel. Cesta z centra Bílého Potoka je dobře značena, po 2 kilometrech zelená značka vede k okraji lesa k rozcestníku u Liščí boudy. Kousek za ním uslyšíte hukot, který postupně sílí – Černý potok s nespočtem peřejí, balvanů a tůní. Další necelé dva kilometry vedou vzhůru proti proudu potoka. Překonáte převýšení zhruba 250 metrů, cesta je příjemná, stoupá pozvolna. Doprovází vás výhledy na nejvyšší dominantu – skály Frýdlantského cimbuří.

K samotnému vodopádu vede asi 500 metrů dlouhá odbočka již náročnějším kamenitým terénem. Vodopád uvidíte až na samém konci stezky. Právem je považován za nejhezčí v celých Jizerských horách. Bývá i nejvodnatější. Ale mráz posledních dnů mu dodal kouzlo téměř pohádkové. Vodopád i ledopád, zamrzlé tůně…Nečekaná podívaná, vynoří se vám slova jedné české písně  „...ty nejlepší věci jsou zadarmo“. Vrátit se k zelené značce musíte po stejné trase.

Po dalším kilometru stoupání vás čeká hodně strmý výstup k vyhlídkové skále Hajní kostel (710 m) patřící k masivu Poledních kamenů. Odměnou za námahu je nádherný výhled do krajiny i na okolní skály – zejména Frýdlantské cimbuří (875 m).

Hajní kostel je opředen řadou pověstí. Místní vyprávějí, že zdejší skály jsou pozůstatkem zříceného kostela. Říkalo se mu Hainskirche – odtud název Hajní kostel. Jakýpak to ale asi byl kostel, když si zdejší skalní masiv vysloužil i označení Hexenchor – Čarodějnický kůr? Je zde prý také ukryt poklad, ke kterému se dostanete jen na Velký pátek.

Za ideálního počasí můžete pokračovat dále po zelené až k vyhlídkám Frýdlantského cimbuří, ale po místy napínavém sestupu po namrzlých žebřících Hajního kostela, jsme raději tuto vyhlídku odložili na léto.  

První navigace od Mapy.cz. Celá zdarma a s turistickými podklady offline. Stahujte, než vyrazíte na výlet.