Dominanta frýdlantského výběžku a nejvyšší hora Jizerských hor – Smrk (dříve Tafelfichte) – přitahovala pozornost již od počátků turistického hnutí v Čechách. Výhled z 1124 metrů vysoké hraniční hory patřil vždy k vyhledávaným.

V období nadšeného budování rozhleden se místní rozhodli, že i jejich Smrk musí mít svou vyhlídkovou věž. U jejího zrodu stál Okrašlovací spolek sídlící v Českém Novém Městě, který nechal vypracovat plán čtyřpatrové dřevěné věže vysoké dvacet metrů. Její stavbou pověřil novoměstského tesaře.

Vybudování trvalo sedm týdnů, stála 1683 zlatých a nahradila jednoduché vyhlídkové lešení, které zde stálo zhruba rok. Financována byla Spolkem novoměstských občanů, raspenavskou spořitelnou i místními továrníky Mazelem, Raazem a Klingerem. Otevřena byla za účasti více než tisícovky lidí 21. srpna 1892.

Vstup byl možný bez poplatku tak, jak požadoval majitel zdejšího panství hrabě Clam-Gallas, který i zároveň stanovil základní podmínku, že vyhlídka bude dřevěná. Ročně ji navštívilo až dvacet tisíc turistů, později vznikla i turistická chata, poskytující přístřešek a občerstvení.

O pýchu Smrku se místní starali s náležitou péčí neuvěřitelných padesát let. V 50. letech 20. století se však rozhledna zřítila, chata podlehla „zájmu“ vandalů a zlodějů ještě o několik let dříve. Od roku 1968 byla instalována pětipatrová, volně přístupná, triangulační věž nacházející se nedaleko místa původní. V roce 1974 nevydržela velké zatížení sněhem, zřítila se.

Moderní současná věž stojí na vrcholu Smrku od roku 2003, stejně jako v předminulém století za jejím vznikem opět můžeme hledat zájem místních občanů v Novém Městě pod Smrkem. Od roku 1992, kdy byla založena jejich Společnost pro obnovu rozhledny, uplynulo téměř jedenáct let, než se první turisté mohli opět kochat dechberoucími výhledy. Stejně jako před lety se na jejím financování podílelo více investorů z domova i zahraničí, zejména Nové Město pod Smrkem.

Kovová rozhledna vysoká 23 metry byla vybudována během jediného měsíce a 20. září 2003 za přítomnosti dvou tisícovek lidí slavnostně otevřena. Má dvě patra a útulnu zhruba pro dvacet pět lidí - místo, kde se lidé mohou ukrýt před nepřízní počasí. Je celoročně volně přístupná, i v zimě.

Návštěvnost je vysoká po celý rok, jak z české, tak z polské strany. Přestože dostupnost rozhledny z Nového Města je třemi cestami dobrá, jsou málo využívány a většina návštěvníků i cyklistů přichází od Smědavy. Ze všech směrů k ní urazíte vzdálenost přibližně 8 kilometrů.

Je možné také využít lanovku z polského Swieradow Zdrój (zpáteční jízdné 35 zlotých) na nejvyšší polský vrchol Jizerských hor - Stog Izerski (1060 m n. m.), k rozhledně na Smrku dojdete po příjemné hřebenovce asi za hodinku, přes horský turistický hraniční přechod. Budete se moci kochat dalšími nekonečnými výhledy na Krkonoše, i do polského vnitrozemí. Půjdete-li ze Swieradova pěšky, připočtěte zhruba další tři hodiny na výstup a sestup na Stog Izerski.

První navigace od Mapy.cz. Celá zdarma a s turistickými podklady offline. Stahujte, než vyrazíte na výlet.