Datum dokládající založení hradu se nedochovalo, předpokládá se, že byl vybudován jako jeden ze strážních hradů ochraňujících severní hranici Českého království asi v polovině 14. století, zřejmě rodem Bieberštejnů. Potvrzuje to i název hradu (z německého Fried = klid, Stein = kámen), tedy klidný nebo strážní kámen.

Vznikl propojením hradu obepínajícího mohutnou válcovou strážní věž a skalního hradu. Věž bývala posledním útočištěm, jediný vstup měla několik metrů nad zemí, po snadno odstranitelném můstku.

Majitelé se střídali v rychlém sledu, tvrz patřila pánům z Dražic, Kováně, Lozy, Dubé i Házmburku. Hrad byl i obléhán husity, ale dobyt nebyl. Tehdejší majitel Bohuš z Kováně s kališníky šikovně vyjednával, nakonec se s nimi dohodl, že nebude proti nim podnikat žádné nepřátelské akce, posléze se k nim i přidal. Tím svůj Frýdštejn uchránil. Posledním významnějšími majiteli byli na konci 16. století Vartenberkové a Smiřičtí. Za jejich vlastnictví se již říkalo „zámek pustey Frydsteyn“.

Význam hradů upadal, Frýdštejn pustl, ještě několikrát majitele změnil. S nástupem romantismu v 19. století se stal přímo ideálním objektem pro badatele, romanticky laděné spisovatele i malíře (např. K. H. Mácha, F. A. Heber). Ale za své postupné „vzkříšení“ hrad vděčí zejména rozvoji turistického hnutí konce 19. století.

V roce 1892 se stal majetkem Okrašlovacího spolku v Turnově. Doslova „utekl hrobníkovi z lopaty“, neboť předešlý majitel jej získal jako zdroj stavebního materiálu. Svůj záměr však nestihl uskutečnit, protože zemřel.

V roce 1894 hrad přešel do rukou Klubu turistů, který o něj pečoval až do 20. století. V současnosti objekt vlastní obec Frýdštejn, jež postupně a se značnými náklady provádí záchranné práce s cílem zachování hradu v současné podobě i příštím generacím. Že se jim jejich snaha daří, mohu jen potvrdit, protože při každé návštěvě vždy objevím nově zpřístupněné další části areálu.

Budete-li chtít prozkoumat celý hrad, připravte se na pořádnou rozcvičku, počítání příkrých schodů jsem vzdala u čísla 300, ale vyplatí se vyjít i na nejvyšší bod – ochoz strážní věže. Český ráj, Ještědský hřeben, Maloskalsko jako na dlani.

Při poslední návštěvě byl zpočátku hrad zahalen do závoje tajemné mlhy, obraz přímo ideální pro filmaře, které už také romantické kulisy několikrát přilákaly. Asi nejznámější je pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, kdy byl sídlem čarodějnic H. Růžičkové a I. Blanarovičové. 

Hrad je přístupný od dubna do konce října, ale krásný (i když jen zvenku) je i v zimě.

Zároveň s hradem v roce 1894 Klubem turnovských turistů byla veřejnosti také zpřístupněna rozhledna na nedaleké Kopanině vzdálené necelé 2 km, z jejího vrcholu se při dobré viditelnosti před vámi otevře výhled na hřebeny Krkonoš, Jizerských hor, Českého ráje i Středohoří (klíč od rozhledny nutno vyzvednout v Pulečném, nedaleko Chaty Kopanina, značeno).

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.