Modré nebe, jiskřivý sníh minulého víkendu vystřídala v nižších polohách v tomto týdnu inverze, doprovázená mrznoucími mlhami. Pokud jste však vyrazili do přírody a lesů v okolí Kamenického Šenova, mohli jste si připadat jako v legendární pohádce o Mrazíkovi.

Přibližně v polovině cesty mezi Kamenickým Šenovem a Novým Borem, na plošině na okraji Práchně se nachází geologický čedičový útvar Panská skála, její název byl odvozen z němčiny (Herrnhausfelsen = skála panského domu), ale většina z nás si ho spíše vybaví pod názvem Varhany.

Kdo by neznal princeznu Krasomilu a pohádku o Pyšné princezně (1952), právě zde, nad jezírkem, pod čedičovými sloupky skály, se s princem Miroslavem ukrývala před královskými pronásledovateli. V letním období mnohá z návštěvnic zatouží po romantickém fotu imitujícím známý film.

Po namrzlé skále, vyčnívající nad okolím ve výšce 597 metrů však v zimním období šplhat nedoporučuji, vycházka okolo přírodní památky vám nabídne i jiné zážitky. Například ojíněné keře a stromy s tak silnou námrazou, že bylo až s podivem, že se na větvičkách vůbec udržela.

Dozvíte se také informace o tom, že až do konce 18. století zde stávalo jen holé návrší s trojicí křížů zvané Kalvárie nebo Křížový vrch. Nebýt místního sedláka, který si začal lámat kámen na stavbu svého statku, nebyla by možná odhalena zvláštní vnitřní struktura kopce, tvořená štíhlými čtyř až šestibokými čedičovými sloupy majícími délku i 15 metrů. Bohužel prácheňský sedlák měl tolik následovníků, že tento útvar vzniklý vulkanickou činností Českého středohoří téměř zanikl.

Od konce 19. století nepolevovala snaha dobrovolníků i významných geologů o ukončení těžby a záchranu přírodní památky. Definitivně byla těžba zakázána v roce 1913, i když v malé míře k lámání kamene ještě docházelo během I. světové války. Od roku 1953 je skála prohlášena přírodní rezervací, dnes má statut národní přírodní památky, je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem Čech.

Je-li jasné počasí, z vrcholu jsou dobře vidět jak dominanty Českého Švýcarska, Lužických hor i Českého středohoří. Naopak v mlze upoutá cíl mnohem bližší, Mariánský sloup na jihovýchodním úpatí, postavený na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří zde umrzli za bouřlivé zimní noci 18. ledna 1739.

Drsné zimy dříve rozhodně nebývaly výjimkou. Traduje se, že sloup nechal postavit prácheňský rychtář po roce 1773. V lednu 2001 byl neznámým vandalem povalen a rozbit na několik kusů, dnes už opět stojí na svém místě, obklopovalo jej šest lip, dnes již jen jediná.

Budete-li mít cestu okolo, neváhejte zastavit, Panská skála má své kouzlo v každé roční době. V zimě sice za mrazivého počasí a ve sněhu nabízí trochu namáhavější procházku, ale za svou námahu odměněni budete a rozhodně nebudete jediní návštěvníci. Turistické centrum je sice až dubna zavřené, ale parkoviště uklizené a přístup dobrý.  

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.