Poslednímu výletu do Sloupu jsme vyčlenili více času než při předešlých návštěvách. Hrad jsme samozřejmě nevynechali, 30 metrů vysoký a 100 metrů dlouhý masiv neomrzí.

Již ve 14. století vedla Sloupem obchodní stezka z Prahy do Žitavy, z roku 1324 je první záznam o strážním hradu u obce. Od Žitavy přes Lužické hory až po Českolipsko vše patřilo Ronovcům. Jeden z nich, nechávající se titulovat jako Čeněk z Oybína, zřejmě využil skálu ve Sloupu připomínající Oybín ke stavbě hradu.

Husitské války hrad přežil bez újmy. Za třicetileté války ho oblehlo švédské vojsko, dobylo a vypálilo, obnoven již nebyl. Koncem 17. století ve skále u hradu byla vyhloubena poustevna. Od 18. století panství patřilo Kinským.

Neopomněli jsme žádné hradní zákoutí, co ale bylo nové (na konci léta jsme Sloup ještě nenavštívili), byl skalní vinohrad, prohýbající se pod letošní úrodou. Inu, poustevníci to neměli špatně vymyšlené. Další novinkou byla rozhledna na protější skále, vypínající se do výšky 33 metrů. Ve Sloupu snad není místo, odkud byste ji nezaznamenali.

Sloupskem vede pět místních okruhů. Téměř všechny centrem obce a okolo hradu. Záleží na vašem rozpoložení a kondici, zda zvolíte nenáročné vycházkové trasy pod hradem loukami okolo Vilímkova rybníka nebo okruh podél Dobranovského potoka Cikánským údolím k Velké a Malé cikánské jeskyni. Náročnější jsou Sloupský vyhlídkový okruh a Okruh kolem Bílé paní i trasa k Samuelově jeskyni.

Propojením těch náročnějších jsme si prošli okruh vlastní a troufám si tvrdit, že jsme neminuli žádnou zajímavost. Samuelova jeskyně se nachází asi 20 minut od hradu, v roce 1718 si ji vyhloubil Samuel Görner ve skále; žil zde jako poustevník, vyráběl brýle a dalekohledy. V roce 1735 přesídlil do poustevny na sloupském hradě, jako pátý se sedmi místních poustevníků. Po několika letech se objevil v prázdné chatrči stojící blízko Svaté Hory u Příbrami, kde byl jedné noci zavražděn.

Jeho poustevna se skládá z malé předsíňky a velké místnosti s okny. Před 100 lety byl vrchol skály upraven jako vyhlídka. Rozhled na Sloup i Lužické hory je odtud opravdu úžasný.

Od  jeskyně jsme se vydali Dolní hraběcí cestou k vyhlídkám E. Maxy, Hraběnčině, Hradní a Maxmiliánově. Pak jsme opět změnili okruh a vystoupali na Slavíček (535 m), čedičový vrch nad Svojkovem. Škoda jen, že výhled částečně zakrývají přerostlé stromy.

Okolo Hlídkové jeskyně romantickou průrvou mezi skalami jsme sešli k dalšímu nečekanému místu – Skalní kapli a Modlivým dolem okolo studánky s osvěžujícím pramenem u Strážce jsme se vydali zpět ke Svojkovu a silnici vedoucí zpět do Sloupu. Cestou lze odbočit i k nové rozhledně Na Stráži, ale po odpoledním putování skalami a vyhlídkami, nám síly stačily již jen na prohlídku skalního lesního divadla, vybudovaného v roce 1921 a obnoveného v roce 2004.

Ve Sloupu je turistických cílů více než jsme čekali, další ještě zbyly na příště.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.