Zveme vás na Dny evropského dědictví, které proběhnou v Dubé u České Lípy tuto sobotu v historické sušárně chmele. Tento den byl navíc v rámci akce Industriální stopy 2012 vyhlášen Dnem památek techniky a průmyslového dědictví. Unikátní sušárna chmele, jediná dochovaná svého druhu na území ČR je bezesporu technickým dědictvím našich předků.

Návštěvníci budou mít možnost prohlédnout si interiér sušárny včetně dochované sušicí věže s kopulovitým zastřešením a prostudovat historii nejen samotného objektu, ale i pěstování chmele na Dubsku a Kokořínsku. Součástí expozice budou letos další doprovodné výstavy tematicky související s chmelem a pivem.

Na programu jsou zajímavé přednášky dvou vážených hostů. Památkář Národního památkového ústavu v Liberci Mgr. Miroslav Kolka seznámí návštěvníky se zajímavostmi z dějin mlýnů v okolí Dubé a bude prezentovat nově zjištěné údaje o řadě unikátních vodních děl nejbližšího okolí Dubé. Na tuto přednášku naváže Doc. MuDr. Zdeněk Susa, CSc. atraktivní přednáškou s názvem Význam piva v české kultuře.

Po přednáškách vystoupí skupina Řemdih se středověkou hudbou a závěr doprovodného programu uzavře dubský Veterán Klub jízdou historických kol. Podrobný program na webu města Dubá. Začátek ve 13 hodin. Občerstvení zajištěno. Vstup bezplatný.

Zlaté časy na přelomu 18. a 19. století

Chmelnice byly kolem Dubé byly již v 16. století. Největší rozkvět zaznamenalo zdejší chmelařství na přelomu 18. a 19. století. Do poloviny 19. století se díky chmelu stalo Dubsko bohatým, prosperujícím regionem a ekonomický boom, založený na pěstování a obchodu s chmelem, dozníval ještě počátkem 20. století.

Později už byl mnohem žádanější jemnější červeňák, odrůda pěstovaná na Žatecku a na Úštěcku, kterému se v okolí Dubé nedařilo. Dubský zeleňák, s typickou česnekovou vůní při zavadání, patřil mezi odrůdy tzv. hrubšího chmele, který vyhovoval staršímu způsobu vaření piva. Také se po usušení dal skladovat dva až tři roky, což bylo pro zemědělce i obchodníky výhodnější. Ale tlak požadavků trhu byl neúprosný. Spotřebitelé stále více dávali přednost novějšímu způsobu chmelení piva, pro které by vhodný právě žatecký červeňák. Proto nakonec chmelařství na Dubsku zcela zaniklo.

Přesto zde pěstování chmele zanechalo nesmazatelné stopy. Především v architektuře domů, kdy prostory pro sušení a skladování chmele ovlivnily vzhled i rozměry roubených i zděných objektů.

V 2. polovině 19. století se dubští podnikatelé v chmelařství pokusili zvýšit efektivnost budováním velkých síříren (sířením se chmel konzervoval) a sušáren. V 70. letech 19. století tak vznikla nejstarší část dodnes dochované sušárny na jižním okraji města. Později byla sušárna rozšířena a vystřídala několik majitelů. V roce 1889 byla sušárna podstatně rozšířena a dostavěna do dnešní podoby. Nyní je majitelem technické památky město Dubá, které se aktivně snaží významnou stavbu zachránit a obnovit.

www.mestoduba.cz

www.industrialnistopy.cz

www.susa.cz

www.remdih.cz

www.veterani-duba.cz

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.