Bohužel je zalesněný, výhledů mezi borovicemi moc není, ale na konci cesty čeká nádherná vyhlídka.

Skála mnoha jmen

Lokalita dostala název Dutý kámen, podle štíhlého pískovcového útvaru, malé věže, s dutinou ve skále, vypadá to jako ouško jehly. Také se mu říká Sloupská jehla, (skalní poustevnický hrad leží pár kilometrů odtud), nebo Jezdec (připomíná figuru ze šachů), Zvon, Hlava sovy, ale oficiálně se zove Dutý kámen.

Výstup na hřbítek vysoký asi 40 metrů je od zmíněné silnice po zelené značce. Na  stezky vedoucí téměř po rovině začátku najdete i mapu lokality s okolím. Nenáročná cesta po hřebínku je dílem německého Horského spolku pro nejsevernější Čechy  (Gebirks-Verein für das Nödlichste Böhmen) z let 1913-1914. Spolek měl pobočku v nedalekých Kunraticích a byl velmi aktivní, zpřístupnil již zmiňované Kunratické Švýcarsko a přivedl do skal výletníky.

Hřeben byl vyžíván jako pískovcový lom, cesta vede, na některých místech i po skalních schodech, mezi bývalými těžebními jamami.

První známkou spolkové činnosti je Karolinin odpočinek, pískovcová lavice s omšelým a téměř setřeným reliéfem.

Pískovec v odlučnosti jako čedič

Pozoruhodnou skálou, na kterou se jezdí dívat geologové, je asi tři metry vysoký útvar Varhany nebo také Vějíř.

Čtyř až šestiboké pískovcové sloupky, široké 2 až 6 centimetrů, jsou naprostou raritou. Podobné, ale daleko mohutnější výlevy známe u čediče, nejznámější je Panská skála nebo Zlatý chlum u České Kamenice.

Skalní vyhlídka se slunečními hodinami

Krátký výlet končí za Dutým kamenem, u pukliny ve skále, na níž je velký reliéf německého básníka Theodora Körnera. V roce 1913 ho vytesali členové zmíněného spolku - řídící učitel Karl Beckert s četnickým strážmistrem Karlem Bundesmanem. Ti se podíleli i na výzdobě skal v Kunratickém Švýcarsku.

Körner byl Sas, pocházející z Drážďan, studoval přírodní vědy a filozofii. Zapletl se do souboje, a proto musel odejít do Vídně, kde psal veršované hrdinské eposy. V roce 1813 odešel jako dobrovolník do armády bojovat proti Napoleonovi. Při první šarvátce ho zranili, z lazaretu se chtěl hned vrátit ke svému oddílu, což mu umožnili, jenže vzápětí padl. K vydání měl připravenu sbírku básní Lyra a meč, jenže se ho již nedočkal.

Projdeme puklinou a po úzkém schodišti vystoupáme na skalní plošinu Široký kámen. Zde je upravená skála do osmihranného stolu s lavicí se zbytkem astronomických hodin. Připevněna je tu i kovová tabule s vyrytým reliéfem okolí, uvidíte Zelený vrch, část Cvikova, Klíč, Svor, Ortel…

Cestou zpět ještě zahlédnete Šustrovu díru, v jeskyni prý přespával jeden z barabů (dělníků na železnici) při stavbě místní dráhy.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.