Pro Vesnici roku 2017 Královéhradeckého kraje se jedná o naprosto výjimečnou událost, a tak není divu, že si ji nenechá ujít starostka obce Zdeňka Seidelová, která iniciovala opravu stávajících, historicky unikátních, zvonů i výrobu nového, kronikář Vladimír Zdeněk, který příběh jistě zlatým písmem zapíše do obecní kroniky, a člen sboru dobrovolných hasičů Jan Škalda. Přepyšské potěšilo, že účast potvrdil také známý režisér Jiří Strach, jenž se stane patronem zvonu.  

Odlití, tedy vlastně narození, úplně nového zvonu se účastníci chystají na doporučení mistra zvonaře zapít podle místní tradice českým pivem. Starostka Přepych prozradila, že na „čepu“ budou naše nejznámější značky a dále jedna z východních Čech, vyrobená náchodským pivovarem.  

Zvon pro Přepychy bude obsahovat hlavní tón gis¹ a tím dojde ke sladění se stávajícími zvony z roku 1554 a 1559 ve věži kostela sv. Prokopa. O zvonu jako zvukovém nástroji Petr Rudolf Manoušek ve své stati Zvony a zvonky - zvonařství uvádí: „Nejdůležitějším kritériem zvonu je akustická stránka. Mistrovství kvalitních zvonů je skryto v konstrukci zvonového žebra. Každý zvon musí obsahovat žádaný hlavní tón a všechny alikvotní tóny v přísném harmonickém vzestupu. Proto se síla zvonového žebra směrem ke koruně zužuje podle přesně stanovených propočtů.”

Zvonařský mistr Manoušek zajímavě popisuje také požadavek přesného stanovení základních i vedlejších tónů vyplývající z nutnosti zajištění souladu hlasů dvou i více zvonů, což je právě případ Přepych.

„Vedlejší tóny se plně uplatňují především při souzvuku několika zvonů. Pro doplňování neúplných souborů zvonů na kostelech je třeba brát v úvahu i typ zvonového žebra, to jest profilu síly stěny. Proto mnohý mistr měl k dispozici několik druhů profilů, které se lišily od sebe váhově. Zvony v požadovaném tónu při zachování stejného akustického mohl tak zvonař zhotovit v těžkém, středním nebo lehkém žebru.”

Vzhledem k tomu, že zvon pro Přepychy má vážit zhruba 700 kg, jedná se v tomto případě o žebro těžké.

Důležitou součástí zvonu je samozřejmě i vnější úprava. Zvon pro přepyšský kostel zdobí sv. Jiří na koni, dále znak obce, lipová ratolest po obvodu horní části a samozřejmě nechybí údaje o zhotoviteli.

Ocitujme tedy Petra Rudolfa Manouška, který k vnější úpravě obecně napsal: „Zvonař věnuje vnější úpravě zvonu patřičnou pozornost, chápe ji jako logickou součást a počítá s jejím rozsahem již v konstrukci. Výtvarné řešení, rozložení dekorativních prvků a nápisů na povrchu zvonu i jejich výška musí však respektovat určité zákonitosti konstrukce zvonového žebra. Nepřiměřené provedení výzdoby může působit negativně na kvalitu zvuku.”

A původ zvonů? Ten lze hledat hluboko v předkřesťanských dobách. „Nejstarší památky, jejichž tvar a velikost jsou jen skromnou předzvěstí dnešní podoby, pocházejí z vykopávek v Ninive z konce 3. tisíciletí př. n. l. Prvenství v užívání zvonů je přisuzováno Orientu, zásluhu na jejich rozšíření a vývoji má především křesťanství. První zprávy o užívání zvonů ke svolávání věřících k bohoslužbám pocházejí z r. 313 - Milánský edikt,” uvedl zvonař Manoušek s tím, že první památky českého zvonařství pocházejí ze 13. století.      

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.