Dobruška si svého rodáka, hudebního skladatele a muzikanta připomene v neděli 15. dubna koncertem v synagoze, kde se jako protagonisté představí mezzosopranistka Petra Vondrová, Jan Janda (bas) a dobrušský rodák, bývalý dlouholetý člen České filharmonie - klavírista Jaroslav Šaroun, který o Radimu Drejslovi před časem uvedl: „Byl to člověk s ohromným nadáním, velkou vizí a světlem.“ Tatínek tohoto klavíristy byl totiž Drejslův kamarád a on sám ho také několikrát osobně zažil.

Připomeňme si důležitá data ze života Radima Drejsla:

Po absolvování gymnázia v Rychnově nad Kněžnou studoval na konzervatoři v Praze, kterou dokončil těsně po druhé světové válce. V roce 1949 se stal uměleckým vedoucím Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Jeho umělecká tvorba byla silně limitována politickým ovzduším doby, v níž vznikala. Svými kvalitami však vysoko přesahovala ostatní dobovou tvorbu.

Vedle tehdy populárních vojenských a budovatelských písní (Rozkvetlý den) komponoval mnohem hodnotnější díla v oblasti vážné hudby (opera Jan Želivský ale zůstala pouze torzem). Jeho talentu nebyl dán čas k rozvoji, neboť roku 1953 předčasně zemřel.

Radim Drejsl byl nepopiratelně výborný muzikant, hudebník a umělec. Hudba vyplňovala každý jeho den - když nehrál, tak komponoval, dirigoval nebo organizoval vystoupení. Ke svému talentu přidal i obrovskou píli, cílevědomost a vytrvalost, které se osudem dostat nedají. A to všechno se přetavilo do sto padesáti skladeb, od tanečních a sborových písní, přes scénickou hudbu, balady až po koncertní a orchestrální skladby, jež za velmi krátký čas svého tvůrčího života složil.  

Renomé Radima Drejsla v pozdějších letech poškodila jeho angažovanost i to, že byl v době, kdy žil, prezentován jako vzor mladého pokrokového umělce. Jaký by však byl jeho osud, kdyby - jako spousta dalších - neuvěřil v poválečné euforii myšlenkám socialismu a komunismu, zůstane nezodpovězeno.

Členové spolku Dobrušská klasika a především Stanislav Kupka se však negativními hodnoceními nedali odradit a rozhodli se Drejslovu tvorbu důkladně zmapovat.

Po několikaletém pátrání ji před pěti lety, v roce skladatelových kulatých výročí, předložili odborné i laické hudební veřejnosti formou koncertu, na němž zazněly čtyři z deseti nejhodnotnějších skladeb Radima Drejsla – Sonatina pro flétnu a klavír, Sonatina pro fagot a klavír, soubor písní Krajiny dětství a Dechový quintet. I tehdy u toho byl klavírista Jaroslav Šaroun.

Koncert v neděli 15. dubna začíná v 17 hodin. Program: Johannes Brahms – Čtyři dueta Op. 28, Radim Drejsl – Pijácké písně, Benjamin Britten – Kouzlo ukolébavek, Modest Petrovič Musorgskij – Písně a tance Smrti, Ottorino Respighi – Mlhy, Bedřich Smetana – Večerní písně.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.