Nejvyšším vrcholkem Orlických hor je Velká Deštná, plochý hřbet s nadmořskou výškou 1115 metrů, nacházející se zhruba tři kilometry od obce Deštné v Orlických horách, který se původně nazýval Sedmihradská hora.

Již od konce 19. století se dalo z výšky dívat na region Rychnovska, Náchodska, Broumovska, Jestřebích i Stolových hor, Kralický Sněžník, Krkonoše a v případě dobré viditelnosti zahlédnout dokonce Ještěd. Stávala zde dřevěná rozhledna, která se do 70. let 20. století pravidelně obnovovala, pak ale byla stržena.

Úplně poslední stavba tvaru pyramidy měla dřevěnou konstrukci ze čtyř otesaných kmenů a nebyla klasickou rozhlednou, spíše vyhlídkovým místem ve tvaru mysliveckého posedu. Postavili ji skauti a pojmenovali Štefanova vyhlídka na počest hajného a člena Horské služby Štefana Matějky. V drsných klimatických podmínkách však vydržela sloužit pouze několik let a kolem roku 2010 byla z důvodu bezpečnosti stržena.          

V novém tisíciletí v tomto směru Velká Deštná osiřela. Neodradilo to ovšem stovky, možná spíše tisíce turistů ročně, kteří sem přicházejí pěšky či přijíždějí na běžkách nebo kole, a dál ve všech ročních obdobích obdivují krajinu Orlických hor z jejich nejvyššího bodu.

Na Velkou Deštnou vede několik cest, je dosažitelná ze zastávek Deštné, Šerlich a Masarykova chata. Nejsnadněji je hora přístupná po červené turistické značce, tzn. po Jiráskově horské cestě ze sedla Šerlich, neboť právě na této trase absolvuje návštěvník nejmenší převýšení. Pro lépe trénované se pak nabízí stoupání z Bedřichovky nebo ze Zákoutí v Deštném se zastávkou v Luisině údolí.

Vraťme se ale zpět k rozhledně. Iniciativ na její vybudování se v posledních letech objevilo několik, až nyní se konečně začalo blýskat na lepší časy a realizace nabírá reálnou podobu.

„Dnes už tomu opravdu věřím. Podařilo se nám dohodnout se s majitelem pozemku panem hrabětem Kolowratem-Krakowským, už máme stavební povolení i studii rozhledny zpracovanou firmou architekti.in. Jsem opravdu ráda, že jeden ze spoluautorů - Lukáš Svoboda má k Deštnému a Orlickým horám díky své babičce osobní vztah,” prohlásila starostka obce Alena Křížová.

Návrh rozhledny je inspirován přírodními podmínkami, panujícími na Velké Deštné. O tom, že je zde třeba počítat především s deštěm, vypovídá už sám název hory, k němu se pravidelně přidává vítr o různé síle, která ovlivňuje směr a úhel padajícího deště. Hlavním vizuálním a výtvarně-estetickým motivem návrhu se proto stal déšť unášený větrem.     

Rozhledna z ocelové konstrukce s dřevěným opláštěním by měla mít vyhlídkovou plošinu ve výšce 17,60 m a náklady byly vyčísleny na 3,5 miliónu korun. V současné době je stavba zařazena do projektu Česko-polská Hřebenovka Euroregionu Glacensis, který by měl obnovit historický fenomén vrcholových partií, a jeho součástí jsou také rozhledny v Novém Hrádku a Olešnici v Orlických horách.

Starostka Deštného už ví, na co se mohou turisté těšit: „Musím říci, že díky majiteli techniky s vysouvací plošinou, který dokázal na Velkou Deštnou vyjet, jsem už měla, spolu se zástupci dalších zainteresovaných orgánů, možnost podívat se na Orlické hory a okolí ze stejné výšky. Byl to krásný pohled.”