Pohled na zámek Skalka, stojící na skále nad obcí, přitahuje pozornost návštěvníků, milují ho ovšem i domácí. „Mě vždycky, když jdu večer po vesnici, fascinuje osvětlený zámek. To je úžasná kulisa,“ řekl starosta obce Antonín Novotný a určitě ví, o čem mluví.  

Zámek totiž za posledních 15 let velice zkrásněl a vůbec nevadí, že není veřejně přístupný a slouží podnikatelským účelům. Současní majitelé a zakladatelé firmy PROTECO nářadí Pěva Holancová a Libor Knap, velcí milovníci umění a historie, ho nejen zachránili, ale věnovali velkou sumu na jeho opravu.  

Rekonstrukce se ovšem dočkal nejen samotný zámek (fasáda, střecha, interiéry), ale celý jeho areál, který před restitucí „spravovalo“ zemědělské družstvo. Přilehlé budovy povstaly z ruin, byly vybudovány moderní sklady, stylové obnovy se dočkala nadzemní i suterénní část tzv. Machovcovy myslivny, stejně jako celý park a v zámecké kapli dokonce znovu hrají varhany.  

Ředitel Vlastivědného muzea v Dobrušce Jiří Mach nejednou prohlásil, že nebýt obou majitelů, zámek Skalka by zřejmě dál chátral a jeho budoucnost by vyvolávala velké obavy. Byl to také on, kdo přijal jejich nabídku, a v roce 2011 napsal knihu Vyprávění o zámku Skalka.       

Této barokní stavbě nad romantickým údolím Zlatého potoka však věnovali písemnou pozornost i mnozí další. Za všechny jmenujme určitě nejznámějšího z nich – Aloise Jiráska. Věhlasný romanopisec navštívil zámek a jeho okolí v roce 1908. A co následovalo? Skalka se svou podmanivou atmosférou se stala dějištěm románu Temno a dodala obsahu knihy, která vyšla poprvé v roce 1915 a do konce první světové války ještě pětkrát, tajemný nádech.  

Vraťme se však mnohem dále do historie – v místě, kde dnes zámek stojí, byla původně vybudována pevná tvrz vévodící celému okolí. Přesné založení není známo, zřejmě se tak stalo na počátku 14. století. Nejstarší písemný doklad, z něhož lze dovodit existenci tvrze, pochází z roku 1360.  

Majitelé se měnili, celých 150 let zde byli pány Mladotové. Tvrz byla přebudována na zámek a zcela zásadním letopočtem se stal rok 1738, kdy Antonín Josef Mladota se svou chotí zahájil novostavbu zámku v novém barokním slohu. Nedílnou součástí je od té doby zámecká kaple zasvěcená Janu Nepomuckému.

Konec 18. století je spojen s koncem mladotovské éry v dějinách stavby. Zámek byl prodán Colloredo-Mansfeldům, pánům opočenského zámku. Ze smluv datovaných 18. a 23, března 1800 se dozvídáme, že se tak stalo za 70 000 fl. a 400 fl. klíčovného.  

Noví páni hodlali Skalku využívat jako hospodářský dvůr a statek, a proto sem jmenovali správce - 19. století je díky tomu spojeno spíše s hospodařením. V jeho polovině dochází dokonce k pronájmu statku Václavu Tomášovi, jehož rod ho užíval až do roku 1922. Poté v souvislosti s reformou definitivně končí Skalka jako šlechtický majetek. Dál se měnili vlastníci a zámeček ztrácel glanc.  

Rok 1989 znamenal pro chátrající Skalku naději. V rámci restitucí byla vrácena dědicům poslední majitelky Emílie Martincové, kteří, protože nedisponovali potřebným kapitálem, zámek následně prodali. O tom ale už řeč byla.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.