Klid mezi houbami

Skály u Slavného jsou součástí Broumovských stěn s nejznámější vyhlídkou v okolí chaty Hvězda. Výhledy na Broumovskou kotlinu a na Polsko jsou i z dalších plošin.

Nejlepší přístup ke skalám je ze Slavného, v obci najdete i solidní občerstvení. Od něho již mírným stoupákem kolem pastvin na kraj lesa, na první hřiby narazíte po pár stech metrech. Pískovcových útvarů, malých věží s poklicí, máme u nás daleko víc, ale slavenské hřiby jsou nejvyvinutější a nejhezčí. Podobné útvary, ale vyšší, jsou známé pokličky na Kokořínsku. 

Hlava je z tvrdší horniny

Hřiby vznikly zvětráváním různě odolných pískovcových vrstev, noha houby je z měkčích svrchnokřídových kvádrových pískovců, klobouk z tvrdší horniny. Hornina obsahuje téměř 90 procent křemene, dále živec a úlomky ruly. Nejhezčí hřiby jsou hned u turistické cesty, za dalšími se musíte vypravit do podrostu, podobné, ale méně vyvinuté najdete na nedalekém Božanovském špičáku.

Od hřibů se dá sejít Kovářovou roklí do Police nad Metují, případně pokračovat hřebenovkou kolem Supího koše na Hvězdu.

I Poláci mají své Skalne grzyby

Asi dvacet kilometrů vzdušnou čarou jsou na polském území v oblasti Gór Stolowych u obce Barorowek. Oblast polských skalních houbiček je na větším území, ale zdaleka nemají takový "šmrnc" jako slavenské. Poláci jim říkají Skalne grzyby, kolem nich vede turistická značka k obci Karlow a dále na Szczeliniec Wielki (919 m) - Hejšovinu

Jedná se o stolovou horu, nachází se zde mnoho groteskních malých skal a labyrintů. Bludiště lze projít po značeném okruhu. Je zde značné stoupání, na vrcholu stojí turistická chata. U vchodu do skal je řada stánků a minijurský park, to je hrůzný zážitek. Povětšinou tudy proudí davy, ne každý se ve skalách umí chovat, je to tu jako občas jako při manifestaci. Z okrajových skal jsou četné výhledy, na Sudety, Krkonoše, Orlické hory.

Další polským skalním městem jsou Bledne Skaly (Skalniak - Bor), Bludné skály nad lázněmi Kudowa.

Další skály s poklicí

Podobné útvary, ale jednotlivě najdeme na Ostaši, v Adršpašsko-teplických skalách, na Kokořínsku, v Českém ráji, v Novohradských horách (Napoleonova hlava), Tiských stěnách, Krušných horách (Kamenný hřib), na Šumavě na Perníkovém vrchu, v Jizerkách hřib u Jindřichova, skála Kapucín u Žihle.

Skalními hřiby jsou i jesenické Petrovy kameny, na Slovensku útvary v Sulovských skalách, Kremnickém pohoří, v Markušové. Ve světě např. v Údolí smrti, na Sahaře, na Arabském poloostrově…, ale slavenské jsou nejhezčí, neboť naše.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.