Hrad Frymburk hned za humny současného Nového Hrádku vznikl zřejmě počátkem 14. století, kdo ho ovšem založil, známo není. Jasné je to, že s ohledem na rozsah stavby nebyl investorem žádný bezvýznamný šlechtic, nýbrž zcela jistě významný feudál. Původní zásadní význam hradu dokumentuje fakt, že severní část Orlických hor, včetně vrcholku Vrchmezí (1084 m n. m.), byla dlouhá staletí nazývána horami Frymburskými.

Na první pohled vévodí komplexu mohutná okrouhlá věž o průměru 18 metrů z mimořádně silných zdí s plným přízemím a prvním patrem. Průzkum použitých materiálů prokázal, že byla postavena dřív než zbytek hradu, který zahrnoval hradby horního hradu, budovy dvou podélných paláců u severní a jižní hradby, brány pro příchozí a předhradí. Areál doplňovala soustava hradních příkopů s dvěma visutými mosty.        

Prvním známým držitelem Frymburku (tehdy ještě Friedenburgu) byl Matouš z Frymburka, o němž existuje zmínka datovaná 11. červnem 1354. Po něm na hradě vládl Čeněk z Lipé, v letech 1349-1360 nejvyšší maršálek Království českého. Stejná "šarže" - Jindřich z Lipé - byla držitelem hradu od roku 1364.

Vlastníci se rychle střídali, až přišel Jan z Frymburku, který vlastnil hrad více než padesát let a zemřel kolem roku 1430. V té době pod zdejší panství patřila také Dobruška, spolu s ní  Dobřany, Olešnice, Slavoňov a další vsi v okolí.

Potom se dostal Frymburk do rukou Jana Městeckého z Opočna, jenž se "proslavil" jako jeden z nejkrutějších lidí své doby a zároveň jako moderně řečeno "přeběhlík", postaru "korouhvička", neboť se vždy přidával na tu stranu, kde mu to zrovna lépe vyhovovalo.

Byl znám i jako loupežník. Roku 1415 vyplenil v den Všech svatých Opatovický klášter a opata umučil. Přisvojil si také hrad Hradiště a prodal ho, ač nebyl majitelem. Chvíli se hlásil k husitům, zanedlouho už stál na straně krále Zikmunda, přestože slíbil podporu Pražanům a Žižkovi. Při dobytí Chotěboře roku 1421 nechal povraždit tisícovku táboritů a jednoho upálit uprostřed náměstí. Převlékání kabátu dál pokračovalo a husitská odplata ho neminula.

Od roku 1538 byl pánem Frymburka Jan Trčka z Lípy mladší, který spojil toho panství s Opočenským, což způsobilo, že hrad přestal být běžně využíván, neboť v Opočně měli majitelé pohodlí mnohem větší.

V polovině 16. století začal opuštěný hrad chátrat. Zkázu na počátku mocného a nedobytného Frymburka dokonali v první polovině 17. století sedláci po velkém povstání na Opočenském panství roku 1628, kteří ho vyplenili. O zbytek se později "postarali" při svém tažení Švédové. 

Blýskat na lepší časy se začalo až v roce 1925, kdy ho spolu s rozlehlými lesy koupil Josef Bartoň z Dobenína, později patřil jeho synovi Václavovi. Další pohroma však přišla v roce 1948 v podobě znárodnění. Po restituci a navrácení potomkům měla zřícenina krátkou dobu i správce, bývalý lesk se však hradu nevrátil.

Přesto Frymburk stojí za vidění. "Dobýt" ho lze po krásné, zhruba 6,5 km dlouhé trase z Pekla u Nového Města nad Metují, vedoucí z velké části kouzelným údolím Olešenky. Impozantní zřícenina běžně přístupná není, pouze po dohodě se současnými majiteli, bydlícími v sousedství, kteří pro záchranu už vykonali mnohé.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.