Původ onoho přídomku Český Betlém pochopíte, pojedete-li ve směru od Orlických hor. Z Juránkovy vyhlídky před vjezdem do Nového Města nad Metují se vám totiž naskytne pohled přímo pohádkový.  

A aby bylo betlémů ve spojitosti s tímto městem ještě více, začal v roce 2001 vznikat ve zdejším muzeu Měšťanský betlém, který je pokračováním betlemářské tradice v Orlických horách a jejich podhůří. Jeho jednotlivé figurky se rodí pod rukama známé řezbářky Jarmily Haldové ze Sedloňova a jsou obrazem života na novoměstském náměstí, zároveň také znázorněním současných obyvatel města nebo osobností historie. 

Měšťanský betlém se neustále rozšiřuje a nabízí všem lidem možnost zapojení do projektu s tím, že po dohodě s Jarmilou Haldovou, která vyřezává každou postavičku podle přání konkrétního majitele, mohou mít v betlému také svoji originální figurku. Tento unikát je celoročně vystaven v přízemí novoměstského muzea.

Další betlém je pro potěchu všech, kdo zavítají přímo do centra Nového Města nad Metují právě v období Vánoc, k vidění na jeho unikátním Husově náměstí, v blízkosti kostela Nejsvětější Trojice.

Husovo náměstí v Novém Městě nad Metují však stojí za návštěvu v kteroukoliv roční dobu. Patří k perlám nejen východní Čech, ale celé České republiky. Pohledy z kterékoliv strany jsou opravdu mimořádné a stojí za to si všechny možnosti náležitě vychutnat. 

Náměstí má tvar obdélníku o rozměrech zhruba 140 x 60 m a ze tří stran ho lemuje nádherné nepřerušené podloubí. I když byly některé domy v 18. a 19. století přestavěny, zachovávají si původní jednotný ráz i výšku. Důkazem toho, že měly během času různé majitele a také různá využití, jsou domovní znamení a pamětní desky na jejich průčelích.

Pohled na podloubí samozřejmě učaroval i filmařům, stačí připomenout snad nejoblíbenější český seriál F. L. Věk a v něm novoměstské náměstí romanticky zasypané sněhem.

Vraťme se však do historie. Pozornosti by neměl uniknout raně barokní mariánský sloup z roku 1696, sousoší Nejsvětější Trojice (1767), pomník Bedřicha Smetany postavený před zámkem v roce 1954 nebo pomník zakladatele města Jana Černčického z Kácova z roku 2001.

Západní straně náměstí dominuje pozdně gotický zámek, který byl postaven společně s městem, původně jako pozdně gotický hrad, a měl město chránit. Od roku 1992 je znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti.

Velmi zajímavou procházku nabízí i část Na Zadomí, těsně přiléhající k historickému centru města. Pod 30 metrů vysokým srázem se klikatí řeka Metuje a také pohledy na odvrácenou část měšťanských domů stojí za „uložení“ do fotoaparátu.  

Po prohlídce náměstí, návštěvě zámku či muzea, můžete v klidu posedět v jedné z nespočtu kaváren či hospůdek přímo pod podloubím a zažít tak přímo sváteční dojmy z návštěvy Českého Betléma.