Sportovní zápolení se opět odehrálo v areálu u základní školy, a tak organizátoři měli o něco méně práce s přípravami zázemí pro účastníky, neboť většina z něj byla zbudována již týden předtím na turnaj v nohejbalu. Tím největším otazníkem tak zůstávalo počasí, které je konkrétně pro tuto akci důležitější než pro jiné, neboť pokud prší a fouká vítr, ztrácí hra v bazénu velké množství ze svého kouzla. A právě takové počasí bylo ještě v pátek. Nicméně sobota v tomto ohledu vyšla na jedničku, po celou dobu bylo jasno a teploty v poledne nebyly příliš vzdáleny třicítce.

Protože k dispozici je pouze jedno hřiště a při počtu osmi týmů a systému hry každý s každým je nutné odehrát 28 zápasů, turnaj proto začínal již v devět hodin. U mikrofonu se objevila totožná zahajovací dvojice, a to Jan Rod a starosta města Ing. Petr Janura, který se i tento rok se svým týmem Mokrý banditi aktivně zapojil do hry. Zahajovací řeč byla v tomto případě poněkud delší, neboť bylo žádoucí zopakovat alespoň ta nejzákladnější herní pravidla a zásady bezpečnosti, k nimž se jednoznačně řadí povinnost mít při hře na hlavě ochrannou helmu.

Hřiště do Habartova opět doputovalo až ze Zlínska a za pomoci organizátorů a habartovských dobrovolných hasičů bylo připraveno ke hře. Hasiči letos museli doplňovat vodu vícekrát nežli jindy, neboť její úbytek byl v průběhu zápasového kolotoče velmi znatelný.

Samotná utkání se hrála na dvakrát 7 minut a na každé straně hřiště proti sobě stanuli tři hráči, jež bylo možné v průběhu a dle potřeby hokejovým způsobem střídat. S přibývajícím časem se totiž kupila nejen únava, ale i drobné bolístky v podobě zhmožděnin či nakopnutých palců a holení. Mnoho z těchto nepříjemností si však způsobovali hráči sami a i další část byla naprosto nezaviněná a zapříčiněná nevyzpytatelností kluzkého povrchu v součinnosti s nekompromisní gravitací.

Krásné počasí, občerstvení, muzika a nevšední, i když v Habartově tradiční, hra přilákaly do areálu desítky diváků a také nemalé množství dětí, kterým bylo v několika přestávkách umožněno se v bazénu pořádně vyřádit.

Všechny mančafty hrály s plným nasazením a hráči měli obrovskou radost z každé dosažené branky či povedené střely. Nouze však nebyla ani o strkanice, nekoordinované pády či fatální minely.

Po osmi hodinách, tedy v pět odpoledne byl maratón zápasů u konce. A až ten výsledek toho posledního nakonec rozhodl o konečném vítězi, jímž se díky úspěchu v závěrečném mači stal s osmnácti body pořádající tým ASK Rád. Náhoda tomu chtěla, že právě zápas s Alternátory byl vlastně takovým finále, ve kterém se štěstěna přiklonila na stranu nejčastějšího vítěze v historii turnaje.

Sečtení dalších výsledků bylo dílem okamžiku a mohlo se přistoupit k vyhodnocení. Každé družstvo si odnášelo odpovídající pohár a něco ostřejšího pro zahřátí. Na tři nejúspěšnější týmy (ASK Rád, Alternátory a Bianconeri) pak čekal namísto ohnivé vody futsalový míč. Ráďáci tak dokázali, že zkušenost platí ve sportu někdy více než dravé mládí.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.