Plešivec (1028 m. n. m) se tyčí nad obcí Abertamy, rozhledna na jeho vrcholu je vyhlášená svými výhledy. Pokud se vám nechce vystoupat šest desítek schodů, pohled od dobré krmě s dobře chlazeným pitivem je i z terasy hotelu.

Rozhledna stojí od roku 1895, o třináct let později  k osmiboké věži přistavěli hotel. Po několika přístavbách se rozhledna v hotelu téměř utopila. Stavbu využívají telekomunikace, při rozhlížení se kolem budete nad sebou mít řadu talířů vysílačů a zesilovačů.

Mezi pohádkové bytosti vstupte s radostí

Pod chatou je známé lanové centru a o několik set metrů pod ním dřevěnou vysokou branou vstoupíte na Stezku krušnohorských pověstí. U každé postavy na cestě najdete příslušnou vyprávěnku, žádné dřevo tu není anonymní.

Podimuží permoník za branou svítí na cestu dřevěnou lucerničkou jako svatojánek. Plešivecké okolí je opředeno řadou pověstí, na blízkém Vlčinci stávala v dávnověku osada Wölfling, u ní mají být ukryty obrovské poklady.

Krušnohoří není od krušného života zváno, alébrž od staročeského krušiti čili rýžování nebo těžení rudy. Hory byly kovů plné, takže se krušilo, až z toho krušno bylo. Havířům. Samozřejmě ne Šlikům, kteří v Jáchymově bohatli o sto šest a tolar, v Americe přeměněný na dolar, tu nechali razit.

Šrakakal (Schrackagerl) byl místní skřet, ale jeho podoba se zjevuje i na hradě Lokti: sám rozcuchán, s hřebenem v ruce děti chytal a neustále je česal. Byl mírný, leč popudily ho domácí rozbroje a vády, to byl horší než nasupená tchyně. Pak každého nezdaru ve spánku rozcuchal, prásknul ho knihou, kterou nosil, a zmizel.

Než se ale k němu dostanete, projdete kol Marzebilly,  ducha nešťastné vdovy novomanželky, jejíhož manžela zabil zhrzený nápadník. Verzí má pověst několik, každopádně dobrá žena se srdcem v rukou chudým pomáhá, kdo pak se k lesu nekale chová, toho si pěkně podá.

Zastavíte se u Ohnivce, to byl místní dobroděj, a Hejmy hejkala. Ten chodil po lese, lidi strašil svým houkáním a kvílením. Možná hejkal z přejedení, má pupek jak sud, neustále se prý něčím cpal. Kdoví, zda skutečně vypouštěl vzduch pusou.  

Je tu i pár stromových žen, vnadných lesních víl. Podle nálady se k lidem chovaly, ale spravedlivě, občas někoho jen tak poděsily a smály se, až se za prsa popadaly. Také čertovi do tváře popatříte, rytíři ne, ten je přílbicí maskován. Přezdívali mu Černý, nebo Strašný, loupil a mordoval ze své tvrze v Ruprechtově, než ho popravili s jeho čeládkou.

Že narazíte na loupežníky je samozřejmé. Ti se s nikým nemazlili, vojáci, které na ně poslali, s nimi také ne.

I kdyby se vám sochy snad nelíbily, je kolem nich krásná procházka a uklidní to duši. Je to jen dřevo, lidská strašidla jsou mnohem nepoetičtější.

Sochali David Fiala, Pavel Vítek, Slávek Jiran, Jiří Lain, Jitka Kůsová.

Další informace o Areálu Plešivec.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.