„Procestoval jsem Indii, Ceylon, všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mne nechytila u srdce poezie nádherné přírody tak jako zde v Mariánských Lázních,” vyznal se z obdivu k městu, kterému se dříve kvůli jeho sirným pramenům říkalo Smradlavé, britský panovník.

Milovník dobré zábavy, dobrého piva i vína, lovu, hlavně pak žen, pobýval v Mariánských Lázních devět letních sezón - (v letech 1897, 1899, 1903-1909).  

Byl to on, kdo v roce 1905 otevřel ve městě golfové hřiště, nejstarší u nás. Ale i při zábavě se stále politikařilo. S rakousko-uherským císařem Františkem Josefem I. se sešli v roce 1906, sousoší je připomenutím této schůzky. Autorem díla, které se veřejnosti představilo 11. května 2014 v 11 hodin, je mariánskolázeňský sochař Vítězslav Eibl.

Sochy okamžitě zaujaly, neustále se u nich někdo fotí, i proto zde stojí. Za Edwardem do lázní přijel v roce 1908, během své svatební cesty, i Winston Churchill, v Hotelu Excelsior najdete Churchill‘s Pub & Restaurant pojatý jako staroanglický klub.

Marienbad byl pojem

Město, jemuž dal jméno Mariin pramen, se stalo místem setkávání společenské smetánky z celého světa – mezi návštěvníky najdeme Fryderyka Chopina, Emmu Destinovou, Marka Twaina, George Pattona, Edvarda Beneše, samozřejmě J. W. Goetha, Alfreda Nobela, T. G. Masaryka a řadu dalších významných osobností.

Samozřejmě nesmí chybět i Miroslav Horníček, který o městě napsal půvabné Vyznání. Město mělo ale mezi umělci dobré jméno i v minulých desetiletích, poskytovalo jim azyl, výčet jmen je téměř nekonečný. 

Chloubou je Zpívající fontána

Po období šedi, kdy kolonádu a nádherné hotely ovládly tepláky, šátky a rádiovky dělnicko-rolnické třídy, se lázním opět vrací lesk. Opravené fasády domů, kolonáda se Zpívající fontánou.

Nachází se na kolonádě u sochy opata Reitenbergera. Hraje většinou každou lichou hodinu a skladby se střídají v pravidelném sledu. Poprvé se Zpívající fontána rozezněla 30. dubna 1986. V provozu je každoročně od května do října.

Zpívající fontánu tvoří kruhový bazén o průměru osmnácti metrů s dvanáctidílnou kamennou plastikou stylizovaného květu se středem z leštěné oceli. Fontána má deset základních střikových systémů s více než dvěma sty padesáti tryskami, střední střik dosahuje výšky šesti metrů. Celá fontána je řízena počítačem, což umožňuje vytvářet zajímavé střikové kombinace včetně barevného osvětlení. Autorem výtvarného řešení je akademický architekt Pavel Mišík - píše se na webu města Mariánské Lázně.

Nádherná je parková úprava i na okrajích města, pochmurná poezie Kladské, nedotčeného kusu přírody nad městem.

Ovšem má to i svůj rub, asijské obchody, tretkové zboží... Edvard by to nepoznal, noblesa přelomu století, uniformy, paraplíčka, rukavičky a džentlmenství jsou odváty. Co by ho chytlo u srdce dnes, těžko soudit. Možná infarkt.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.