„Projekt si klade za cíl představit volnou tvorbu studentů, kteří pracují i nad rámec svých školních povinností. Na výstavách tedy nejsou školní práce studentů, ale výhradně jejich domácí tvorba,” řekl na úvodní vernisáži hlavní kurátor projektu MgA. Petr Bulava.

A Igor Ignačák, rodák ze Senice, se toho rozhodně nebojí.

Je to tvoje historicky první výstava? Jak sis užil vernisáž?

Ano, je to moje první výstava. Z vernisáže mám skvělý pocit, nečekal jsem tolik lidí, přijela spousta kamarádů ze Slovenska, kterým se vernisáž náramně líbila, stejně jako učitelům, důkazem toho je i to, že jeden obraz po vernisáži putuje na stěnu do kabinetu.

Co jsou tvá díla zač? A jak dlouho obvykle pracuješ na jednom projektu?

Vycházím z klasického „graffiti“ které posouvám do abstraktnějších forem, baví mne, když má dílo dynamičnost, barevnost, tzv. „flow“. Jako techniku využívám nejvíce sprej, akryl, digitální malbu, fixy, pastely... v podstatě všechno, s čím se dá tvořit. Na projektech pracuji různě, někdy den, někdy měsíce, záleží na projektu.

Název Toy asi taky budeš muset vysvětlit. Co to znamená? A proč právě Toy?

V graffiti subkultuře je za „Toy-e“ označovaný začátečník, amatér, jednoduše ten co, nemá žádné „skills“. „TOY“ jako název výstavy proto, že se z ironie za „Toy-e“ označuji sám. (smích)

Jsi rodák ze Slovenska, jak sis vybíral střední školu? A proč právě hodonínská průmyslovka? Je to vlastně zahraničí, i když jen kousek, není s tím problém?

Při výběru střední školy jsem chtěl jít jednoznačně uměleckou cestou. Průmyslovka mi hned padla do oka hlavně kvůli své dobré pověsti, znám lidi ze Slovenska, kteří tady studovali a neměli s jazykem žádný problém. Naopak, jsem právě rád, že jsem zkusil něco jiného.

Tvoje rodina tě podporuje na umělecké dráze? Bylo to vždycky snadné nebo sis musel svou cestu k umění vydobýt sám? Kdo je tvůj největší rodinný fanoušek?

Rodina mě jednoznačně podporuje, doma jsem si cestu k umění nikdy prodírat nemusel, obtížnější to ale je, když někomu řeknete, že děláte graffiti, každého hned napadne, že s kapucí na hlavě čmáráte po zdech. Největší rodinní fanoušci jsou určitě moji rodiče.

Máš ještě čas na další koníčky nebo ti grafický design v současnosti moc dalšího prostoru nedává?

Kromě grafického designu se věnuji videotvorbě, zejména promo videím a hudebním videoklipům většinou pro „rapovou“ scénu.

Natáčení videoklipů je velice zajímavý koníček. Jak ses k němu dostal? 

Tvorbě videí se věnuji asi od 12 let. Tehdy jsem si sestříhal svoje první videa z jízdy na skateboardu. Postupně jsem tuto zálibu rozvíjel, až přišly první zakázky na hudební videa.

Kde bereš inspiraci k tvorbě a co tě baví nejvíce?

Inspiraci k tvorbě videí čerpám z filmů, jiných klipů, reklam... těžko říct, inspirace je všude kolem. Z natáčení mě nejvíc baví točení rychlých aut, rapových klipů, všeho, co je svým způsobem akční a rychlé.

A jaké jsou tvoje plány do budoucna? Jaký je tvůj sen?

Pracovat a pracovat… Po průmyslovce možná na vysokou školu, ale raději bych se hned živil tím, co mne baví: videotvorbou a grafickým designem. To je mým snem.

První navigace od Mapy.cz. Celá zdarma a s turistickými podklady offline. Stahujte, než vyrazíte na výlet.