Přednášejícího za Památník písemnictví přivítala Miroslava Šudomová. Ten záhy posluchače přesvědčil, že je skutečně vědec a navíc i chodící encyklopedie.

Konstatoval, že příběhy svatého Václava v podání svatováclavských legend nás obvykle zajímají jako klíč k dějinám jeho doby. Již méně pozornosti se paradoxně věnuje těm informacím, které jsou mnohem spolehlivější a bohatší a které vypovídají o době vzniku oněch hagiografických textů, případně jejich pozdějších rukopisných zápisů.

Vysvětlil, že každá legenda je o nějakém světci, kterého idealizuje, přičemž okamžik vzniku textu a jeho zapsání mnohdy dělí i několik staletí. Tím dochází k určitému zkreslení a deformacím.

Legendy o sv. Václavu jsou dochovány dvojí. Ty starší jsou psané latinsky, ty novější staroslověnštinou. A navíc každá existuje v několika variantách. Například ta nejstarší staroslověnská je ve dvou verzích ruských a jedné chorvatské. Z toho lze usoudit, že žádná z legend nevznikla v českém nebo moravském prostředí.

O ostatcích se posluchači dověděli, že jde o části těla nebo o dotekové relikvie. Svěcení ostatků se konalo na třech zásadních slavnostech. V roce 992 to byl Halberstadt, 1012 Bamberg a roku 1021 Quedlinburg. Další zajímavostí bylo srovnání kanonizace za života svatého Václava a dnes nebo nahlížení na legendy jako na nejstarší diskusi o tom, jaké místo mají Čechy a Morava v evropském kontextu.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.