Na Stránské skále je evidováno několik přírodních jeskyněk. Při neúspěšných pokusech vyčerpat podzemní vody se potvrdilo, že to prakticky není možné. Speleologům takové situace poukazují na šanci výskytu podzemních prostor, vymodelovaných během delších geologických období. V lokalitě Stránské skály se ví o několika skalních prostorách, vytvořených pohybem vody a postupnou korozí vápence, již delší dobu.

Bratříčkem Stránské skály je hned přes spalovnu naproti – vápencový kopec Bílá hora. Vypíná se nad Brno do nadmořské výšky 300 metrů. V roce 1951 byla přejmenována na Hybešovu horu a v roce 1992 na Bílou horu. Jaká je zde šance na objev podzemních prostor? Je dobré se nejprve seznámit s podložím a historií.

Mgr. Tomáš Pecka z České geologické služby sdělil: „Podloží Bílé hory je tvořeno prvohorními granodiority brněnského masivu a nese na sobě šedé vápence, které sedimentovaly v hlubší laguně tropického oceánu Tethys. Po ústupu oceánu vznikaly krasové dutiny. Později byla oblast několikrát zalita mořem a usazovaly se zde písky. Ve čtvrtohorách zde prohlubovala Paleosvitava údolí mezi Bílou horou a Stránskou skálou. V době před 900 000 lety přestala Svitava ukládat písky a s postupnou erozí se řeka zařezávala do mořských usazenin.“ 

Od středověku pak poskytovala Bílá hora stavební suroviny pro přilehlé Brno. Těžily se zde nejen třetihorní mořské písky, ale i vápence, nejprve na vápno a od 19. století i na cement. Jejich těžba se během 20. století postupně utlumovala, definitivně se přestalo těžit do roku 1920.

Může nás Bílá hora dnes něčím významnějším překvapit? Jako jeskyňáři se těšíme na odhalení režimu průtoku spodních vod a předpokládaných jeskyní.

Speleolog Josef Pokorný naše nadšení potvrzuje: „Spodních vod je zde totiž tolik, že již před desítkami let začalo ujíždět nadloží jiho-západně od Bílé hory a ve škole Kamenačky se objevily větší praskliny. Bylo nutné opatření v podobě mnoha vrtů, injektáží a zpevnění nadloží. Vysokou vydatnost hlubších vod zde dlouhodobě potvrzují i hluboké studny. Jestliže tvoří oblast Bílé hory odtok pro vody jižní části Moravského krasu a podložím je vápenec, musely zde nutně vzniknout rozsáhlé jeskyně a koridory, jimiž statisíce let kvanta vody protékají, a my o nich dodnes nevíme naprosto nic!“

Bílá hora je tak velikou výzvou pro jeskyňáře a jiné odborníky. Dlouhodobě sledujeme ventaroly, propady a teplotní rozdíly na jistých místech i pomocí termokamery. Bez prostřílení se vápencem, to ale asi dolů jinak nepůjde.

Vydatný související vodní režim potvrzuje i vedlejší Stránská skála. Její silné prameny daly vzniknout hornímu oválnému vodojemu. Před více lety pod úpatím Stránské vytékal velmi aktivní potok a často zaplavoval tamní ulice. Proto byl později po vyražení stokové štoly odkanalizován a množství vod je trvale odváděno pryč, aby neohrožovalo v některých ročních obdobích rodinné domky na Podstránské ulici.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.