Lyrickou pohádku o nešťastné lásce víly Rusalky díky opeře Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila zná snad každý. Opera náleží k našim nejhranějším a nejoblíbenějším, často uváděným i na světových scénách. Jako loutkové představení se svým pohádkovým dějem vlastně nabízí.

Nápad a realizace pro takové využití historických loutek vznikl v sedmdesátých letech v Moravském zemském muzeu. Iniciátor i hlavní realizátor myšlenky byl František Pavlíček, v letech 1968 až 1991 odborný pracovník, nedlouho před odchodem vedoucí divadelního oddělení. (Pak do roku 2002 ředitel KIC dnešního TIC, kde zanechal zřetelnou stopu koncepčním vedením i entuziasmem.)

Oddělení dějin divadla MZM má ve sbírkách velkou kolekci historických loutek, které při každé výstavě, ať doma či v zahraničí, vzbuzují zájem. Odtud idea znovu vdechnout život loutkám, z nichž mnohé dosahují výšku lidské postavy. V sedmdesátých letech vznikla Muzejní maringotka, dnes divadelní sdružení těsně spolupracující s Moravským zemským muzeem.

V souladu s názvem se vydala na první cesty. Staré loutky námaze cest starých loutkářů již vystaveny být nemohly. Vyrobeny byly repliky, poctivě ze dřeva vyřezané, originálu věrné.  Záměr a nasazení skupinky odborníků, divadelníků a nadšenců pro věc slavily úspěch. V osmdesátých letech maringotka měla za sebou řadu cest do evropských zemí, zúčastnila se významných festivalů. Vystoupení byla často spojena s expozicí historických loutek Moravského zemského muzea. Z několika inscenací byly stálicemi Don Šajn z repertoáru starých loutkářů a Rusalka.

Rusalka na loutkové scéně kombinuje zvukové záznamy textu dle libreta J. Kvapila a fragmentů ze starší známé nahrávky. Funkční spojení přidává srozumitelnosti malým divákům, může být i vstupním okénkem do světa opery. Režie F. Pavlíčka se opírá o jednoduchou scénu Václava Houfa, v níž významnou roli má osvětlení (Igor Schmidt).

Kostýmy jsou dílem Heleny Šedé. Inscenace v podání loutek má osobitou pohádkovou atmosféru, sám pohled na vznosné loutky je zážitkem. Pěkný, účinný režijní kontrast přináší např.kombinace vstupů velkých loutek s malými. Představení v Barce dává divákům možnost vychutnat si krásu historických loutek z bezprostřední blízkosti. jak na častějších představeních v přírodním prostředí možné není. 

Řezba loutek je dílem J. Olšanského, A. Maloně a J. Blechy, po odchodu F. Pavlíčka, vedoucího Oddělení dějin Divadla MZM, nyní ředitele Uměnovědného muzea MZM. Neviditelnými herci, tedy loutkovodiči jsou Eva Janěková, Gabriela Špačková, Silvie Hlaváčková, Martin Mareček, Oskar Brůža, Jan Fousek, režisér F. Pavlíček a synové František a Ilja.

Muzejní maringotka učinila další krok k putování stopami někdejších starých loutkářů.  

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.