Jan Břečka působí v Moravském zemském muzeu, pozornost zaměřuje k naší novodobé historii. Soustředí se na československý domácí a zahraniční odboj, regionální dějiny po roce 1945 a na události 21. srpna v letech 1968 a 1969 v Brně.

Je autorem více publikací, přispívá také do sborníků a odborných časopisů. Některé z brněnských osobností a událostí přiblížil i v Literární příloze KAMu, již neexistující, jak v doslovu připomíná její poslední redaktor Dalibor Fiala, a v úvodu historik Libor Vykoupil. Kaleidoskop vydalo Moravské zemské muzeum. V letošním roce je nepochybně vhodným a zajímavým příspěvkem k jubileu české státnosti.

Kaleidoskop v titulu je zvolen výstižně. Historik nepředkládá ucelenou komplexní práci, o to zajímavější může však být pro široký okruh čtenářů. Autor, už ze své profese, se opírá o faktografii, nabízí věcné informace, texty provází odkazy. Čtenář získá dost údajů o osobnostech i událostech i možnost prohloubit znalost dalšími prameny. 

Texty jsou chronologicky řazeny. Úvodní přibližuje vzrůstající napětí mezi německým a českým obyvatelstvem Brna. V roce 1905 kulminuje spor o českou univerzitu, odmítanou německou radnicí. Při bouřlivých střetech je mladý dělník František Pavlík na schodech Besedního domu probodnut bajonetem rakouského vojáka. Potrestán nebyl nikdo.

V srpnu 1969 se v Brně konaly masové protestní akce. Centrum se zaplnilo tisíci, především mladých lidí. V nejrozsáhlejším a nejbrutálnějším zásahu tehdejšího režimu na více místech republiky nezasahovala okupační moc, ale domácí policie, Lidové milice a vojsko. První výročí vpádu okupačních vojsk mělo také své oběti. Jako dříve Pavlík, staly se symboly odporu dvě oběti. Dana Muzikářová, krátce předtím vyučená dámská krejčová, vlastně demonstrovat nešla, „zbloudilá“ kulka však našla právě ji. Viník se ani tentokrát nenašel.

Úvodní část knihy je věnována událostem kolem vzniku 1. republiky, osobnostem i zajímavým událostem tohoto období. Nejrozsáhlejší část pak období okupace nacistickým Německem. Čtenář se setká s širokou plejádou jmen těch, kteří se postavili na odpor, ať již v domácím odboji či v zahraničním vojsku. Mnozí položili za vlast život v boji či na popravišti.

Zvlášť cenné jsou medailonky méně známých či polozapomenutých. Některé připomene název ulice či pamětní deska. Dočteme se také o triumfálním příjezdu Hitlera do Brna nadšeně vítaném soukmenovci, závěrem o bombardování města ke sklonku války. Také o úspěšném atentátu na důstojníka SS, ale i o dopadení a popravě mladých odbojářů. Místo v knížce právem nalezla také Dora Müllerová, významná osobnost Brna, Němka, která město neopustila. Odsunu zabránili čeští obyvatelé domu, kde bydlela.

Do knihy o rozsahu 185 stránek se vešlo i několik medailonků osobností Brna, trochu snad z daného rámce vystupujících, jistě však nejen autoru blízkých. Kaleidoskop času Jana Břečky je zajímavým kukátkem k nahlédnutí, listování a počtení.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.