Pipi Dlouhá punčocha je dětskou hrdinkou knih švédské autorky Astrid Lindgrenové. Když její dcera pro nemoc nemohla do školy, dala se do vyprávění příběhů o copaté holčině, která udivuje a získává si okolí sympatickou potřeštěností, hravostí, dobrodružnou povahou a trvale dobrou náladou.

Vyprávění zaujala a vešla do celé řady knižních příběhů, pak i rozhlasových a televizních zpracování. Nebýt onemocnění dcery, možná by svět přišel o výbornou spisovatelku, a tedy i o Pipi Dlouhou punčochu, jejíž dobrodružství obletěla celý svět a okouzlují stále nové a nové generace dětí.

Brněnská inscenace je vlastně muzikálovým představením určeným samozřejmě dětským divákům. S úsměvem na tváři a dobrou náladou však bude odcházet z divadla každý bez ohledu na věk, zachoval-li si v nitru alespoň něco z dětské duše. Dokladem byla reakce premiérového publika (16. února), které přijalo hru nadšenou odezvou a spontánním potleskem ve stoje.

Realizační tým přesně vystihl kouzlo dění, v jejímž centru stojí osobitá ústřední dětská hrdinka, která strhává vše v blízkosti do světa nespoutané obraznosti, vitality a ničím nekalené radosti ze života. Kousky copaté dívky udivují a získávají si „parťáky“ v každém novém prostředí, v proměnách, které se střídají v rychlém dynamickém scénosledu.

Na celém představení i konečném výsledku je znát, že se tu šťastně sešla skupina tvůrců, fungující jako tým. Podíl každého zapadá přesně do výsledného celku, kterým je velmi zdařilý divadelní kus v daném žánru, jemuž nelze snad nic vytknout. Naopak. Zasloužil by si i pozornost těch, kteří se věnují „velkému divadlu“ a „závažným tématům“ a podobná představení navštěvují jen sporadicky. Možná právě dnešní doba přesycená tíživými problémy, by měla vítat inscenace, které přinášejí chvíli odpoutání a uvolnění od problémů všedních dní a všudypřítomné politiky, politikaření a politizování.

Pipi Dlouhá punčocha z brněnské Radosti dává znát, že „tvůrčí partu“ námět se starým, stále mladým příběhem oslovil, každý že vložil to své pro výsledný úspěch celku. Scénáristou a současně dramaturgem byl Pavel Trtílek, režisérem Michal Sopuch, autorem hudby David Rotter, za výpravou stála Lucie Labajová, choreografkou je Hana Litterová a Gabriela Janíková byla u pohybové spolupráce.

Výsledkem je pestré, barevné představení plné pohybu, humoru, hudby, písniček s vtipnými texty na poutavě řešené scéně, s rychlými změnami prostředí, včetně krásné snové scény či závěrečné dobrodružné plavby velkou zaoceánskou lodí. Vše do sebe pěkně zapadá, příběh je zbytečné vyprávět, lépe navštívit a zhlédnout. Na herce nebylo kladeno málo nároků, příprava musela být náročná, výkony všech možno jen chválit. Zvláštní pochvala náleží představitelce Pipi Barboře Dobišarové. Svým všestranným uchopením role posilovala spád hry a plně si získala publikum.  

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.