Výzkum je zaměřen na materiálové složení sošky, zda je celistvá nebo z několika částí, zda byly záměrně použity nějaké příměsi, odkud pochází použitý materiál, zda bude možné určit materiál příměsí pomocí digitální fotografie a jaký je vnitřní stav sošky.

Výsledky zkoumání zatím ukazují, že Věstonická venuše byla vytvořena z hroudy spraše, která obsahovala různé příměsi, jako karbonátové cicváry, kosti nebo mamutovinu, uhlíky, křemenná zrna, a dokonce i terciérní zkameněliny. Autor zřejmě připravil keramické těsto z hlíny dostupné na ploše sídliště a nijak zvlášť ho neupravoval.

Digitální model Venuše umožnil vědcům poprvé blíže popsat malé vpichy a prohlubeniny na jejím povrchu. Tvar čtyř vpichů na temeni hlavy je stejný, což naznačuje, že byly vytvořeny stejným nástrojem, pravděpodobně hrotem brku malého ptačího pera.

Skenování odkrylo uvnitř těla sošky více nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. Nyní probíhá analýza, zda a v jaké míře jsou propojeny a jak velké nebezpeční hrozí zejména při jejím transportu.

„Výsledky pomohou v rozhodování, jak Venuši nejlépe převážet, zvláště pak v letadle. Při změně tlaku by totiž vzduch v prasklinách mohl způsobit její roztržení,“ varuje vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Ing. Petr Neruda, Ph.D.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.