Milan Uhde je znám jako spisovatel, dramatik a autor písňových textů. V letech 1958-1970 byl redaktorem měsíčníku Host do domu a od roku 1967 působil 4 roky na JAMU jako externí pedagog. Mezi jeho nejúspěšnější divadelní hry patří absurdní satira Král-Vávra (1964) a Balada pro banditu (1975).

V letech 1971 až 1989 měl zákaz činnosti, nesměl publikovat ani veřejně vystupovat. V roce 1989 stál u zrodu nakladatelství Atlantis, na filozofické fakultě Masarykovy univerzity přednášel současnou českou literaturu (1990) a v letech 1990-1992 byl ministrem kultury.

Beseda se konala v konferenčním sále MZK a kromě Milana Uhdeho se jí zúčastnili Petr Oslzlý, ředitel Centra experimentálního divadla v Brně a nový rektor JAMU, spisovatel Pavel Švanda a režisér Břetislav Rychlík. Moderátorkou byla Romana Macháčková.

Ta v úvodu přednesla ukázku z knížky Milana Uhdeho Rozpomínání, týkající se jeho dětství. Následně přečetl vlastní glosu o něm Pavel Švanda a došlo i na promítání. Publikum zhlédlo třináctiminutový film režiséra Rychlíka o Milanu Uhdem ze seriálu GEN (Galerie elity národa).

Při besedě se příznivci spisovatele a dramatika dověděli mnohé zajímavosti z jeho života. Přiznal, že největším životním šokem pro něj byl zákaz činnosti a největší radost měl z návratu svobody.

Petr Oslzlý pobavil publikum vzpomínkou na režiséra z Husy na provázku Zdeňka Pospíšila, který měl tu odvahu, že na sebe vzal autorství Balady pro banditu, protože jinak by se nemohla hrát. Podezřelé sice bylo, že místo dosud obvyklých zmačkaných papírů se škrtaným a přepisovaným textem herci najednou dostávali čistý a přehledný strojopis, ale faktem je, že o tomto podvodu kromě obou autorů, skutečného a fiktivního, nikdo nevěděl.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.