Večer zahájil ředitel MZK Tomáš Kubíček, který zdůraznil zvláštní téma, kterým se autor zejména zabývá. Jedná se o krvavé dějiny závěru druhé světové války a období těsně po ní. Konkrétně jde o protipartyzánské operace, pochody a transporty smrti, Pražské povstání a další akce, při kterých umírali civilisté.

„V prosinci 1944 začínají přesuny vězňů z koncentračních táborů,“ připomněl Padevět. Vlaky byly otevřené a lidí na nich mrzli. Přesuny pokračovaly dál, ač v dubnu a květnu 1945 už neměly žádný smysl. Velitelé táborů však dostali příkaz vězně tímto způsobem likvidovat, aby nebyli svědci jejich hrůzného počínání.

„Nejděsivější je, že mnozí z takto zahynulých vězňů vůbec nemají svůj hrob. Československý stát tehdy selhal, protože nezajistil bezpečnost svých občanů,“ uvedl autor. Výraz „divoký odsun“ označil za eufemizmus a naznačil, že se konal podle rozkazů z nejvyšších míst.

Na základě mnohaletého studia historických pramenů, zejména v našich archivech, dospěl k závěru, že se nikdo nemůže schovávat za ideologii. Vždy se jedná o konkrétní zločiny konkrétních lidí. A rozhodně nelze paušalizovat. Ne všichni Němci byli špatní a ne všichni Češi byli dobří.

Padevět vešel ve známost Průvodcem protektorátní Prahou, oceněným cenou Magnesia litera 2014. K jeho dalším dílům patří Krvavé finále, Krvavé léto 1945, Poznámky k dějinám, Střepy času, krajin, konspirací - Nalezený deník a Antropoid. Kromě knih napsal i kolem stovky povídek.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.