Manželé Roubíčkovi se sice oba zabývají prací se sklem, ale jejich přístup je odlišný. René Roubíček je znám svým svobodným přístupem k tvorbě. Výsledkem jeho práce jsou nejen rozměrné monumenty a světelné kompozice, ale i komornější objekty, jako lustry nebo skleněné vitráže. Většinou jde o práci s průhledným sklem, při které má velký význam prostor a světlo.

Miluše Roubíčková si pro svoji tvorbu zvolila naopak sklo neprůhledné s použitím pestrých barev. Autorku oslovují zcela obyčejné předměty, jako například nákupní tašky, zavařeniny, květiny ve váze, ovoce na talíři, bábovka na podnose nebo velikonoční kraslice v misce. Výsledkem její tvůrčí činnosti jsou objekty a plastiky spíše komorní až intimní, plné poezie.

Význam a úroveň tvorby obou umělců dokládá množství ocenění, která dostávají průběžně od padesátých let minulého století. Už v roce 1958 obdrželi společně Velkou cenu na Expu v Bruselu za prostorovou kompozici s názvem Sklo - hmota - tvar - výraz. Sama Miluše Roubíčková získala první významné ocenění, stříbrnou medaili na Trienále v Miláně, ještě o rok dřív. Sbírku významných poct a ocenění završilo v roce 2007 uvedení Reného Roubíčka do Síně slávy Czech Grand Design.

Výstava na Špilberku potrvá do 6. září.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.