K největším zpěvaččiným hitům patřily písničky jako Harlekýn, Med a cukr, Až tě paže mý ovinou, Láska je pes nebo slovensky natočené tituly Primabalerína a Ta-ra-ta-ting, ta-ra-ta-tong. Avšak skladeb ve slovenštině nazpívala povícero, za což může pravděpodobně Gustav Brom, který ji tehdy oslovil, aby s jeho orchestrem natočila písničku do slovenské televize.

„Bylo to tuším v roce 1967, kdy jsem tam pro televizní hitparádu natočila písničku Prvý krok, a vlastně i ve skutečnosti to byl můj první krok před slovenským publikem. Později jsem tam měla i řadu vyprodaných koncertů, na kterých mě doprovázela brněnská kapela Jazz-band-swing,” vzpomíná Alena Tichá, která loni oslavila sedmdesáté narozeniny.

Alena Tichá se narodila 11. dubna 1944 ve Zlíně, ale potom se rodina přestěhovala do Nového Jičína, kde budoucí pop hvězda žila až do svých devatenácti let. Už jako sedmiletá se začala učit hrát na klavír a vydrželo jí to v lidové škole umění až do jejích čtrnácti let. S hudbou pokračovala i během studia na gymnáziu - nejdřív zpívala s malou skupinou a později s kavárenskou kapelou. Bylo jí osmnáct, když vyhrála finále soutěže Hledáme nové talenty, která proběhla v brněnském Rozmarýnu.

Po maturitě se dostala na Filozofickou fakultu UK v Olomouci, nicméně o rok později přešla na Pedagogickou fakultu MU v Brně, kterou absolvovala jako učitelka hudební výchovy a ruštiny. Nějakou dobu zpívala během učitelování, ale v roce 1969 pedagogickou práci opustila a dvanáct let se věnovala pěvecké kariéře.

Zcela určitě ji obohatila spolupráce s Karlem Gottem a Orchestrem Ladislava Štaidla - právě v této konstelaci si zazpívala v Polsku, Bulharsku, Maďarsku, Německu a Sovětském svazu.

„Vzpomínám, jak jsem čtrnáct dní zaskakovala na turné právě v Sovětském svazu za nemocnou Hanku Zagorovou. Musela jsem se narychlo naučit její repertoár, což znamenalo kus odvahy,” vzpomíná Alena Tichá, která právě Hanu Zagorovou porazila v tehdy ostře sledované anketě moravských pop interpretů Brněnský vrabec za rok 1971. Ve Zlatém slavíku patřila v té době mezi patnáct nejoblíbenějších zpěvaček.

V první polovině 70. let byla hodně vidět v televizi, dokonce s ní byl natočen i medailonek. V roce 1973 soutěžila s písničkou Kam léto odlétá na festivalu Děčínská kotva. Nikdy neměla manažera, všechno si řídila sama.

Nepolevila ani po narození syna Marka (1974). V té době spolupracovala také s Viktorem Sodomou a kapelou Františka Ringo Čecha, ale psali pro ni i autoři typu Ladislava Štaidla, Vítězslava Hádla, Jiřího Svobody nebo Milana Drobného. Řadu nahrávek pořídila s orchestry Karla Vlacha, Václava Zahradníka nebo Josefa Vobruby.

Kariéru zpěvačky ukončila v době, kdy šel její syn Marek do první třídy. Tenkrát se vrátila do školy i Alena Tichá. Začala znovu učit, ale především měla podstatně více času na rodinu a zůstala v Brně. Že tím naše pop music přišla o jednu z nejpůvabnějších zpěvaček, není sporu. Naštěstí je řada jejích písní k mání u Supraphonu.

Další informace

Webové stránky

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.