Zásadní význam pak bude mít při epidemiích nebezpečných virů, jako jsou mexická či ptačí chřipka. Centrum transferu technologií MENDELU v současné době hledá partnera pro uvedení testu na trh. Dvě drobné tečky na obyčejném filtračním papíře – jedna pod světlem ultrafialové baterky matně prosvítá, druhá je výrazně jasnější. Nový objev brněnských vědců sice vypadá velmi jednoduše, pro včasné odhalení chřipkového onemocnění má však přelomový význam.

„Různými metodami detekce chřipkových virů se zabýváme už několik let. Teprve letos jsme přišli na to použít pro jejich rozpoznávání kvantové tečky,“ uvedl René Kizek, vedoucí vědeckého týmu z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně. Kvantové tečky jsou částice o velikosti jen několika nanometrů. V tomto případě vědci použili sulfid kademnatý, který pod ultrafialovým světlem světélkuje.

Podle Vojtěcha Adama, člena výzkumného týmu, je hlavní přínos objevu především v rychlosti zjištění přítomnosti viru. To trvá pouze několik minut, stejně jako u těhotenského testu. Je k tomu zapotřebí pouze vzorek z nosohltanu. Proti tomu současná diagnostika virů chřipky se provádí ve speciálních laboratořích a trvá několik dnů. Tento čas by měli pacienti s podezřením na virovou infekci trávit v karanténě.

„V případě masové nákazy by byl takový diagnostický nástroj naprosto neocenitelný,“ doplnil Pavel Kopel, specialista týmu na výrobu kvantových teček.

Nezanedbatelná je i finanční stránka nové metody, která je nepoměrně levnější než diagnostika ve specializované laboratoři. V současné době vědci žádají o patent vynálezu.

Neocenitelný pomocník pro lékaře a nemocné

Testovací sada složená z filtračního papírku s kvantovými tečkami a ultrafialové baterky by se mohla prodávat v běžných lékárnách či supermarketech. Lidé by tak jednoduše sami doma zjistili, zda trpí jen lehkým nachlazením, nebo jsou infikování virem chřipky. Velký potenciál využití testu je v ordinacích praktických lékařů. Ti by měli okamžitou odezvu, zda má pacient virové nebo bakteriální onemocnění a zda je nutné nasadit léčebné postupy.

„Výsledek výzkumu je neocenitelný zejména v případě nebezpečných virů jako je H5N1, známý virus ptačí chřipky. Důvodem, proč se pandemie této chřipky vědci tak obávají, je vysoká úmrtnost, která se pohybuje mezi 60 až 80 procenty. V případě, že tento nebezpečný vir zmutuje na typ přenosný z člověka na člověka, což se zatím naštěstí nestalo, znamenalo by to velké ztráty na životech v případě, že nebude rychle rozpoznáno epicentrum nákazy. Pak bude rychlé rozpoznání virů chřipky naprosto klíčové,“ upřesnil René Kizek.