Rozkradli, co mohli

Obchodník se starožitnostmi se díval na pustý zámek již od klukovských let. Poslední majitel, maďarský hrabě Alexandr Kálnoky, musel po válce moderně zařízený objekt opustit v rámci dekretů podepsaných prezidentem Benešem. Zámek nejprve vyrabovali rudoarmějci, zbytek roznesli místní. Drancovalo se s revolučním nadšením, hodilo se vše. (Podobně dopadala řada objektů.)

Co se z mobiliáře nerozkradlo, odvezli do depozitářů, něco se rozprodalo jako materiál, knížky letěly na smeťák.

Morální devastace

Pováleční idealisté se v dělnické zlobě hodlali vypořádat s jakýmkoli náznakem prohnilé vykořisťovatelské třídy. Vybydlený objekt, kde v hospodářských staveních zbyly jen obvodové zdi, dostala k využití letovická továrna Tylex, měla tu internát. I ideologicky si zámek užil. Jednu dobu sloužil brněnské Krajské politické škole, za vlastnictví památkářů se v 70. letech zřítil strop.

Pak přišli vojáci, zámek měl sloužit rehabilitačnímu ústavu. Park chtěli vykácet pro vybudování skladů a odstavných ploch pro techniku. Což se naštěstí nestalo.

Záchrana na poslední chvíli

Nakonec ruinu po revoluci koupilo město, následovala nejnutnější záchrana. Obrovský objekt, peněz málo. V restituci se podařilo zámek zpět získat nyní již 80letému Kálnokymu, který bydlel v Austrálii. Od něho ho nakonec koupil Bohuslav Vavříček. Rozhodl se, že bude zámek vlastnit, po mnoha peripetiích se to povedlo.

„Je to nekonečný příběh, mně se zámek od klukovských let před očima hroutil, nyní děláme vše, aby opět povstal do své důstojnosti. Jen toho stavebního materiálu, písku, cihel, kamene, dřeva… co to spolyká,“ říká Vavříček. 

Od roku 2012 se tu obnovuje, zachraňuje. Objekt, kde je k vidění od starého nábytku po obrazy Vavříka jr., množství parohů, fotky věnované L. Kerndlovi, místností je tu jako v bludišti, na své si přijde každý. Většina věcí se točí kolem starožitností, pořádají se tu antikvářské burzy. Také výstavy, koncerty, konference, dva apartmány jsou volné k ubytování. 

Trocha historie

Kdysi tu stávala dřevěná tvrz. Kamenná stavba je poprvé zaznamenána jako sídlo pánů z Letovic a Ronova v roce 1360. Hrad zničili zcela husité, obránce vyvraždili. Následoval další hrad, poté objekt prošel renesancí, barokem a empírem. Poslední úprava byla novogotická. Letovice zničili Švédové, v roce 1724 mohutný požár, poslední devastace přišla s minulým režimem. 

Jako vlastníci byli zapsáni páni z Letovic a Ronova, z Boskovic, z Hardeku, Thunové, Blumbergové a nakonec uherští Kálnokyové. 

Na zámku vznikl český překlad cestopisu Marca Pola, je mu věnována část expozice. Václav Hanka, nálezce Rukopisů, využil překlad jako zdroj staročeštiny. Kolem zámku se rozkládá rozsáhlý anglický park

Doba, kdy před zámkem stál rezavějíc T-34, je minulostí. Letovice žijí i historií, ale především současností, pan Vavříček tu má práci na nezměřitelný čas.  

Další informace: www.zamekletovice.cz

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.