Poděbradův zámek

Kunštátský zámek, původně hrad založený v románském slohu 13. století, stojí na návrší nad stejnojmenným městem. Pánové z Kunštátu ho drželi do roku 1521, narodil se tu pozdější král Jiří z Poděbrad.

Za  jeho panování byl hrad goticky přestavěn, velmi byla posílena obrana, v předhradí postavili velkou hranolovitou věž Poděbradku. Hrad se v 16. století po přístavbě dvou křídel změnil na renesanční zámek, který se dále ještě upravoval. Z původního opevnění zbyla část příkopu s barokním mostem. Zámek má dva prohlídkové okruhy s mobiliářem, které jsou zachovány téměř bez úprav.

Jiřík je znám nejen jako bojovník, ale i jako mírotvorce, jeho snahou bylo vytvořit z evropských států unii pro boj s Turky. Rozličné zájmy panovníků mu v tom ale zabránily. Také byl jedním z nejtlustších králů.

Psí hřbitov pod zámkem

Renesanční přestavbu provedli pánové z Kácova, dále hrabata z Lamberga. Klasicistní úpravy vznikly na přelomu 18. a 19. století, za svobodných pánů Honrichsů z Wolfswarffenu, rodu, který držel kunštátské panství v letech 1783–1901. Cuno Hornisch byl velkým milovníkem psů, své zemřelé miláčky pochovával v oboře nedaleko zámku. Při vstupu na zámek uvidíte u cesty 16 pomníčků psího hřbitova, snad nejstaršího v Evropě.

Posledními majiteli se stala říšská hrabata Coudenhove-Honrichs, kunštátský velkostatek vlastnila v letech 1901–1945. U zámku je obora, kterou parkově upravili v 19. století. Je tu mnoho doupných stromů, které využívají hlavně datlové. 

Zámek zestátnili v roce 1948, sloužil jako depozitář Moravského zemského archivu Brno, ministerstvo vnitra tu mělo mobilizační sklad.

Objekt nebyl nijak výrazně poškozen, v roce 2005 přešel pod správu NPÚ a byl zpřístupněn.

Smrt rodiny Hudcovy

Po válce na zámek přesídli s manželkou a synem Ing. Erich Hudec, byl prakticky válečnou kořistí obnoveného státu. Hudec pracoval na přenosu televizního signálu, měl ohromné úspěchy a řadu patentů. Vynalezl dálnopis. Vysílání z OH 1936 v Berlíně bylo jeho zásluhou. Protože po válce mu mnozí záviděli úspěch a chtěli ho zlikvidovat, přestěhovali ho na Kunštát, kde rodina bydlela a Hudec měl laboratoř.

Třebaže pracoval pro Němce, nebyl nacista, jak se ho snažili dehonestovat. Na Kunštátě mohl nerušeně pracovat, komunisté ho nechali i cestovat, v zahraničí přihlašoval "naše" patenty. Během jedné cesty emigroval, do ciziny chtěl dostat i ženu Hildegardu a syna Oldřicha. Ti se za ním chystal utéci, ale 8. června 1948 byli oba nalezeni mrtví. Devítiletý hoch zahynul po několika ranách sekyrou. Hildegarda, která mu smrt údajně měla přivodit, byla nalezena mrva po "skoku" z okna.  

Smrt šetřili jako vraždu a sebevražda, čemuž dodnes nikdo nevěří, a v poslední době probíhá nové, byť amatérské šetření. Vše vede k StB, která zřejmě chtěla zlikvidovat rodinu uprchnuvšího Hudce. 

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.