Před komunisty je zachránil císař

Blatná je zajímavá nejen architektonicky, jak název napovídá, stojí na blatech, kdy do močálu museli kvůli stavbě zatlouci dřevěné piloty. Ale také kvůli značně kurióznímu osudu posledních majitelů, rodu Hildprandtů, kterým komunisti zabavili majetek.

K legálnímu odchodu do emigrace jim pomohl tehdejší etiopský císař Haille Selassie I., u něhož Hildprandt zastupoval československé zájmy jako vyslanec. Etiopský císař vyjednal odchod s tehdejším prezidentem Antonínem Novotným, rodina se vystěhovala v roce 1959, po roce 1989 získali majetek v restituci zpět.

Jedna z místností prohlídkového okruhu je věnována Africe: předmětům dovezeným z Etiopie, kterou po komunistickém převratu v roce 1974 potkal osud jedné z nejnuznějších zemí černého kontinentu.

Vášnivý lovec

O rodině posledního majitele se dozvíte hodně při výkladu, Hildprandt byl vášnivým nimrodem, stěny jsou pokryty trofejemi, na Blatnou přijel na návštěvu i další zvěřestřelec, následník trůnu Ferdinand d´Este.

Při stolování se uvolnil kus skla z lustru, roztříštil se před Ferdinandem a tento pověrčivý muž s výkřikem, že se jedná o atentát, z Blatné odjel.

Zadlužení Rožmitálové

Blatnou postavili při obchodní stezce mezi Sušicí a Horažďovicemi před rokem 1400 Bavorové ze Strakonic. Hrad byl v letech 1523 - 1530 doplněný o renesanční palác.

Když roku 1403 vymřeli po meči, připadla Janovi z Rožmitálu, členovi slavného českého rodu. Lev z Rožmitálu vedl české poselství v letech 1465 - 1467 po královských dvorech, král Jiřík z Poděbrad tehdy usiloval o sjednocení Evropy, hlavně v protiturecké obraně. Lvova sestra, provdaná za Jiříka z Poděbrad, se stala českou královnou.

Na cestách se Jan seznámil se zahraniční módou, to uplatnil i na Blatné, z níž se stalo jedno z nejpřednějších sídel Českého království. Zdeněk Lev šel v otcových stopách a na přestavbu najal znamenitého architekta Benedikta Rejta.

Jenže Rožmitál to finančně „přepískl“, došly peníze a roku 1555 Blatnou prodávají. Dalších majitelů se vystřídalo několik, za stavovského povstání zámek i město drancovaly oddíly generála Mansfelda.

Dobré časy Hildprandtů

Dobré časy přineslo až 18. století, kdy panství zakoupil Karel Hildprandt z Ottenhausenu. Zřídil i nádherný anglický park, usedlost nechal přestavět novogoticky. Na zámku působil J. E. Purkyně, měl tu vědeckou pracovnu.

V parku v zahradním domku bydlí dcera paní Hildprandtové, pozoruhodné je 67členné stádo ochočených daňků.

Procházka parkem vás oprostí od každodenních starostí, na rybnících zrovna kvetou stulíky a lekníny, ticho občas přeruší skřehot pávů, mají tu i bílé.

Do hospůdky nakonec

Na závěr do hospody U Ryndů. Stojí pod komunikací u zámku. Stačí nahlédnout a netřeba dalších slov. Výborná kuchyně spolu s exponáty vás usadí za stůl a můžete si prožít svou blatenskou pohádku. Třeba s Helenkou.

Další informace