Do národního finále, která se konají dvě, to první proběhlo minulý týden v Černé Hoře, postoupili ti nejlepší z regionálních kol. 

Regionální finále se letos konala v Uherském Brodě, Jihlavě, Klášteře Hradiště nad Jizerou a v Praze. Vítězové z obou národních kol postupují do celostátního finále, které proběhne 20. května v Praze. Vítěz získá hlavní cenu, zájezd v hodnotě 50 000 Kč.

Do celostátního finále se dostalo 6 nejlepších výčepních. Z národního kola pro Moravu to jsou:

Ondřej Mcháček ze Štenberku

Petr Pavlica z Veselí nad Moravou

Daniel Krejčí z Brna

K těm se v pondělí přiřadili:

Držitel zlaté plakety Akademie Pivních Znalců z národního finále pro Čechy Lucie Choutková z Českých Budějovic.

Držitel stříbrné plakety Akademie Pivních Znalců z národního finále pro Čechy David Marek z Prahy.

Držitel bronzové plakety Akademie Pivních Znalců z národního finále pro Čechy Ilona Kuklová z Ústí nad Orlicí.

V prostředí pivovaru Protivín, předvedli účastníci svoje umění čepování piva a znalosti ve čtrnácti otázkovém testu, před pětičlennou porotou, ale také před svými kamarády, či návštěvníky, kteří se přišli podívat, jak má správně načepované pivo vypadat. V porotě zasedli: Michal Voldřich, Silvester Schwarz, Martin Pluhař, Roman Jůn a Petr Mráček. Před soutěží si účastníci prohlédli i místní pivovar, který se může pyšnit jednou z nejhezčích varn u nás.

Mimo čepování piva - na hladinku, s čepicí a šnytu, porota hodnotila například přípravu výčepního prostoru, ošetření sklenic před čepováním, ale i samotný servis načepovaného piva.

V testu účastníci našli otázky třeba i z výroby piva, např. z jakých surovin se pivo vyrábí.

VODA: Pro výrobu piva je nejdůležitější surovinou a její kvalita přímo ovlivňuje jeho chuťové vlastnosti. Voda musí být samozřejmě pitná a nesmí obsahovat žádné větší množství rozpustných nebo nerozpustných látek, protože tyto látky mohou způsobovat různé chuťové či pachové anomálie.

SLAD: Druhá nejvíce zastoupená surovina v pivu. Slad se vyrábí z obilovin – u nás převážně z ječmene, popřípadě pšenice. Všeobecně dělíme slady podle barvy. Nejčastěji používané slady jsou např. český, mnichovský, karamelový a barevný. Barva sladu významně ovlivňuje barvu piva – čím tmavší je slad, tím tmavší je i samotné pivo.

CHMEL: Dnes už bylina neodmyslitelně spojená s výrobou piva, dříve však používaná zejména k léčivým účelům. Chmel totiž obsahuje látky, které napomáhají trávení a zklidnění organismu.

PIVOVARSKÉ KVASINKY: Pivovarské kvasinky rozkládají v mladině zkvasitelný cukr na ethanol (alkohol) a oxid uhličitý. Kvasinky rozdělujeme podle způsobu kvašení na spodní a svrchní. Pro výrobu ležáků a jím příbuzných piv se používají kvasinky spodního kvašení (po ukončení procesu kvašení sedají kvasinky na dno kvasné nádoby). 

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.