Jméno prý dostal podle polohy, strměl na skále jako orlí hnízdo. Pod bělostným zámkem proplouvají výletní lodě i soukromá plavidla, do brány Orlíka vplouvají skupiny turistů, aby zhlédly interiéry, které se zachovaly v původním stavu, kdy je byla nucena v roce 1948 šlechta opustit. Že zaujímali ostře protiněmecký postoj, nebylo nic platnou, kořist byla lákavá.

Od královského zboží po pohodlný zámek

Zámek ve mně vždy evokuje film Nahá pastýřka, dobrou českou detektivku, kterou zde v roce 1966 točili. S téměř již zapomenutými papučemi na nohou prokloužete prvním patrem a historií objektu.

Z pevného hradu, který postavili mezi lety 1230-1251 za vlády Václava I., se vypracoval mezi královské zboží za Karla IV., vlastnili jej i příslušníci vynikajícího českého rodu Zmrzlíků ze Svojšína. Hrad ale vyhořel a Zmrzlík se odstěhoval na Lnáře. Orlík prodal vlastníkovi Zvíkova Kryštofovi ze Švamberka, zboží se tak spojilo v orlicko-zvíkovské.

Za třicetileté války objekt vyhořel a byl vyplundrován, pak ho získali Eggenberkové, vlastnící například Český Krumlov. Až od roku 1802 se stává sídlem schwarzenberské sekundogenitury – sídlem pro druhorozené syny. Schwarzenbergové byli vyborní válečníci i diplomaté, na Orlíku se scházela významné evropská šlechta. Vše je ve sbírkách připomenuto, kromě pohodlně zařízených pokojů a jedné z největších šlechtických knihoven uvidíte i velkou sbírku loveckých trofejí a zbraní.

Lovu propadly i šlechtičny, u některých skolených kusů najdete kromě letopočtu a místa, i že ho zastřelila některá z kněžen.

Po tomto datu, roku 1802, dochází k výrazným úpravám, zámek získává další patro, interiéry procházejí náročnými úpravami.

V té době Evropě vládne napoleonský empír, nábytek je prostorný a pohodlný. Místnosti jsou zařizovány plastikami, obrazy, porcelánem, chodbu zaplavují trofeje. Novogotické úpravy se prováděly podle návrhu profesora pražské akademie Bernarda Grubera v letech 1840- 1860. Je tu i vynikající kolekce řádů, například Řád zlatého rouna, Schwarzenbergové byli nositeli nejvyšších říšských vyznamenání.

Bohužel ty a mnoho dalších věcí půvabná slečna průvodkyně pominula, po několika slovech výkladu v místnostech se věnovala textovým zprávám. V Nahé pastýřce Felix Pacínek v podání Bohumila Šmídy omlouval svou neznalost: To je těžký, já nemám ucelené klasické vzdělání. Slečna ho možná měla, ale nemínila s ním plýtvat. Škoda, dopátrávat doma, co jsem viděl, je poloviční zážitek, a ten si Orlík nezaslouží.

Že je možné navštívit třeba zámecké akvárium nebo si vyjít na schwarzenberskou hrobku, zmenšeninu proslulé třeboňské, také ani zmínka.

Třeba budete mít při prohlídce štěstí na někoho jiného, ale pro jistotu si o zámku doplňte klasické vzdělání.

Další informace

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.