Samotný Sepekov, o němž první písemné zmínky se datují k roku 1243, se do historie zapsal i coby rodiště šlechtice z krumlovské větve mocného rodu Vítkovců, pod Hlubokou roku 1290 sťatého Záviše z Falkenštejna. Ten se kolem roku 1250 narodil na nedalekém, dnes již zaniklém hrádku Skalice nad rybníkem Chobot.

Kostel byl vybudován na místě kapličky, podle pověsti vystavěné Jarlochem, prvním opatem milevského kláštera a autorem kroniky Letopis Jarlochův, navazující na Kosmovu kroniku a Letopis Vincenciův. Davy věřících, putujících k sošce Panny Marie a obrazu Bohorodičky narůstaly, a tak původní kaple se svojí kapacitou nedostačovala, a to ani po rozšíření na kostelík.

Základní kámen areálu byl položen roku 1730 pod kaplí sv. Linharta a dílo dokončeno a vysvěceno roku 1733. Později, v letech 1760 – 1767, stavbu doplnily ambity se čtyřmi kaplemi v rozích. Ty jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému, sv. Augustinovi, svatému Linhartovi a sv. Norbertovi.

Jednolodní kostel, vytvořený ve slohu vrcholného baroka, je zaklenut valenou klenbou kopule s lucernou. Na první pohled návštěvníka upoutá vnitřní fresková výzdobu, dílo P. Siarda Noseckého z roku 1772 a restaurované v roce 1938.

Zobrazuje ve čtyř sekcích přímluvu Panny Marie, a pro latiny neznalé zde následuje překlad významu nápisů na obraze. Patens coeli janua: Otevírající se brána nebeská, Fulgens stella maris - Portus naufragorum: Zářící hvězda mořská - Přístav trosečníků, Dulcis spes reorum: Sladká naděje viníků a Salus infirmorum: Uzdravení nemocných.

Další fresku nalezneme nad presbytářem - Panna Marie se zástupci stavů, která je rovněž spodobněna na kůrové fresce s nápisem Domina candidissimi ordinis: Paní nejbělostnějšího řádu, coby ochránkyně premonstrátského řádu. Deskový obraz na oltáři pochází z počátku 16. století, a kolem něj stojí sochy našich světců sv. Václava a sv. Ludmily, které je zasvěcen i jeden z postranních oltářů. Sochařská výzdoba pochází z období kolem roku 1770.

Dobové vyřezávané dubové lavice jsou darem plukovníka Dessewfi, který se dle pověsti r. 1744 v těchto místech dostal bez újmy z beznadějné bojové situace díky modlitbám k Panně Marii, kterou o den dříve viděl na obraze v sepekovském kostele.

VIDEO: exteriér areálu, interiér kostela a kaplí

Místní rodačka, pamatující i zabavení zvonů pro válečné účely, takřka osmdesátiletá paní Anna Kofroňová, ochotně zájemce provede kostelem i kaplemi, a její výklad svědčí o vztahu k tomuto místu i o znalostech historických faktů.

Použít termín „čiperná stařenka“ není pouhá fráze, je to žena plná života, která i se šroubem v koleně neváhá vystoupat po schodišti kostela a nabídnout pohled na interiér a fresky z kůru od varhan. Vypadá to, jakoby ji ochraňovala síla, spjatá s geniem loci půvabného poutního místa, které není tak okázalé, jako zmiňovaná Svatá Hora, ale právě svým klidem a intimností působí již po staletí blahodárně na lidskou duši, což je v shonu dnešních dní o to intenzivnější.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.