„Zimní prohlídky nabízí také zámek Třeboň. Od listopadu 2016 do konce března 2017 se návštěvníkům zpřístupní zámek každé úterý od 14 hodin. Provádět se bude na prohlídkové trase B, takže zájemci navštíví soukromá apartmá Schwarzenbergů. Schwarzenberská hrobka bude ve stejném časovém období veřejnosti přístupná každý čtvrtek také od 14 hodin,” uvedl Mgr. Jan Cieslar, tiskový mluvčí Národního památkového ústavu.

Zámek Třeboň je dílem renesančních stavitelů, kteří na místě gotického hradu vystavěli honosné sídlo šlechtického rodu Rožmberků.

Rožmberkové odkoupili město od pánů z Landštejna roku 1366 a založili zde augustiniánský klášter. Původní osadu povýšili na poddanské město, které se začalo rychle rozvíjet. Vok z Rožmberka se roku 1479 ujal vlády nad rožmberským majetkem a vybral si Třeboň za své sídlo. Podstatně rozšířil budovu v severozápadním nároží a Jindřich z Rožmberka nechal přistavět východní a západní křídlo.

Po požáru roku 1562 pověřil Vilém z Rožmberka stavitele Antonína Ericeru přestavbou hradu na renesanční zámek ve stylu italské módy. Přestavba probíhala v letech 1565 –1575, kdy byl západní trakt prodloužen na jih, na který navazoval spojovací trakt s bránou a věží.

Roku 1602 si Třeboň za své sídelní město vybral poslední vladař dominia rožmberského Petr Vok, který sem přesídlil s celým svým dvorem. Na přelomu 16. a 17. století proměnu dokončil stavitel Dominico Cometta, který rozšířil zámek o vnější nádvoří. V jihovýchodním křídle vznikly dva společenské sály zaklenuté vysokou zrcadlovou klenbou. Interiér jednoho z nich, tzv. Dvořanské světnice, vyzdobil malbami Tomáš Třebochovský. Stěny pokryl malovaným karmínovým závěsem se vzorem granátového jablka a nad něj umístil pás se 32 erby a jmény dvořanů Petra Voka z Rožmberka.

Roku 1604 nechal Petr Vok vybudovat patrový dům pro obrazárnu a knihovnu. Stavba si vynutila zrušení původní tzv. Břilické brány. Později přistavěl dnešní Budějovickou bránu. V letech 1606 - 1610 spojil budovu zámku s klášterem tzv. pavlačemi, postavenými na zdech městského opevnění, která byla na počátku 18. století nahrazena zděnou tzv. Dlouhou chodbou. 

Po smrti posledního Rožmberka (1611) zdědili zámek Švamberkové. Švamberkové přišli o většinu majetku po bitvě na Bílé hoře. Třeboňské panství daroval císař Ferdinand II. své vlastní rodině, ale o nabytý majetek nikdo nepečoval a tak záchranou byl až přechod do rukou starobylého německého rodu Schwarzenbergů v roce 1660. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastnil zámek až do roku 1940.

Na zámku jsou dvě samostatné historické expozice dokumentující držení zámku oběma výše zmiňovanými  šlechtickými rody. První historická expozice dokumentuje nejstarší historii až do 17. století. Druhá připomíná život knížat ze Schwarzenbergu, kteří pobývali v Třeboni v průběhu 19. století hlavně o vánočních svátcích.

Prohlídky Vánoce na zámku v Třeboni letos s podtitulem Boží hod na zámku aneb Den poté proběhnou ve dnech 28. až 30. prosince.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.